Letos v březnu se poslanec Jaroslav Holík zúčastnil na Krymu oslav výročí tří let od ruské anexe. Ukrajina za to politika, zvoleného nyní znovu za Okamurovo hnutí Svoboda a přímá demokracie, odměnila pětiletým zákazem vstupu. Nebyl to však jediný Holíkův proruský počin. Byl i organizátorem seminářů Institutu slovanských strategických studií na půdě parlamentu, kde jsou Evropská unie a Spojené státy označovány za původce všeho zla, zato Rusko za spřáteleného mírotvorce.

Spolu s poslancem Holíkem v listopadu ve sněmovně usedne dalších dvacet jedna zástupců hnutí Svoboda a přímá demokracie. I mezi nimi dává nejméně polovina veřejně najevo náklonnost k Rusku a Číně. Naopak Západ, zejména USA a EU, jsou pro ně nepřáteli. Píšou o tom do Parlamentních listů, na Facebooku jsou členy nejrůznějších proruských a protizápadních skupin.

A experti varují, že minimálně část okamurovců pro českou společnost představuje bezpečnostní riziko. Noví poslanci mohou být členy výborů pro obranu či bezpečnost, budou se dostávat k tajným materiálům.

Například zdravotní sestra Monika Jarošová z Ústeckého kraje je na Facebooku ve skupinách Přátelé Vladimira Putina v ČR, Rusko − záruka míru a svobody a Záchrana světa před Němci a ilumináty USA. Živnostník Jiří Kohoutek z Pardubicka dává přednost uskupením Chceme pryč z EU a NATO, Slovanská krev a čest, USA − nepřítel světového míru či Havel Mor Československa.

Tomio Okamura

Účastníků podobných debatních fór, kteří vesměs vyjadřují svoji nechuť, ne-li přímo zášť k Západu, je mezi novými Okamurovými poslanci řada. Někteří dokonce oživují termíny z válečných dob. "Německo vydělává na českém dělníkovi, který v montovnách dodá výrobu, v Německu se výrobek už jen zkompletuje a Německo má hrubý produkt. Zadlužená Česká republika tak pomáhá, aby Německo bohatlo, a její občané pracují pro německou říši," píše například poslankyně za Karlovarský kraj Karla Maříková v textu pro Parlamentní listy.

V dalším příspěvku kritizuje homosexualitu, považuje ji za následek pochodů typu Prague Pride a poukazuje na účast amerického velvyslance na něm. "Není divu, tyto jevy k nám přišly právě z této země. Co si o velvyslanci myslet, nechám na vás," píše.

HN se snažily poslance i jejich předsedu Tomia Okamuru kontaktovat, aby mohli svoje postoje vysvětlit. I přes zaslané e-maily a SMS zprávy se však do uzávěrky neozvali nebo nechtěli odpovědět.

Poslanec Holík svoje proruské počínání obhajoval už dříve v několika rozhovorech. "Je v nás asi třetina slovanské krve, jsme sice trochu víc promíchaní s Kelty a Němci, ale stále mluvíme slovanským jazykem. A v poslední době mi připadá, že bych se za to měl stydět," vysvětloval Holík na portálu Euro smysl seminářů a dodal, že nechtěl nic propagovat. "Cílem je pozvat odborníky a nechat je mluvit," řekl. Proč však zval spolu s dalšími organizátory jen proruské mluvčí, objasnit nedokázal.

Cestu na Krym vysvětloval Holík jako výhradně soukromou. "Cílem bylo setkat se s obyčejnými lidmi. Všichni kromě jediného člověka doslova zářili nadšením. Mezi lidmi, s nimiž jsem hovořil, byli Rusové, Ukrajinci a, to je zvlášť důležité, i krymští Tataři. Lidé jsou spokojení, protože získali pocit sebevědomí, stability," vysvětloval pro ruskou státní agenturu Sputnik.

Nebezpečí, které někteří Okamurovi lidé mohou představovat, zvyšuje narůstající aktivita zpravodajských služeb z Ruska a Číny na našem území, zmiňovaná v čerstvé zprávě tajné služby BIS. "Riziko je jednoznačné, mělo by to být varování pro ostatní poslance, aby věděli, o koho jde, a neuzavírali s nimi nějaké koalice," uvedl například senátor, bývalý ministr vnitra a bývalý ředitel civilní rozvědky František Bublan. Na to, aby poslanci mohli do utajovaných dokumentů, nemusí mít žádnou prověrku. "Podepíší pouze protokol, že se s dokumentem seznámili, a měli by dodržovat mlčenlivost," dodal.

Podobný pohled má i bezpečnostní expert a bývalý šéf poradců ministra obrany Alexandra Vondry František Šulc. "Není je však možné na jejich právech nijak omezovat, očekával bych ale, že se k nim bude přistupovat s vyšší mírou opatrnosti. Třeba v komisi pro odposlechy je utajované vše. Nejsem si jist, jestli by i tam měli mít zastoupení," míní Šulc. Přítomnost většího počtu protizápadně orientovaných poslanců může podle Šulce znamenat i snížení ochoty tajných služeb dávat své informace k parlamentní kontrole. "Mohou být opatrnější v tom, jaké informace a v jakém rozsahu budou sněmovně poskytovat," upozorňuje Šulc.

Připomíná však, že proruští poslanci nepřišli s okamurovci do sněmovny poprvé. Už první svobodné volby vynesly do parlamentu komunisty a v 90. letech byli za rizikové považováni i poslanci republikánů Miroslava Sládka.