Na první pohled moderně znějící ­pojem bezhotovostní (cas­hless) ekonomika v sobě skrývá nebezpečí vážného narušení ekonomického systému a ohrožení ekonomické i politické svobody. Snahy o zavedení bezhotovostní společnosti nejsou výsledkem spontánního evolučního poklesu hotovosti na úkor bezhotovostních forem peněz, ale jde o realitu nereflektující, shora řízený revoluční konstrukt, jak manipulovat s finančním sektorem, ekonomikou i celou společností.

Zavedení bezhotovostní ekonomiky otevírá prostor k velmi nebezpečnému experimentu − záporným úrokovým sazbám. Již dnes mohou centrální banky použít záporné úrokové sazby, které jsou ve své podstatě implicitním zdaněním klientů bank, ale existence hotovosti představuje výrazné omezení dolní hranice těchto záporných sazeb. Pokud by sazby klesly hluboko do minusu, motivovalo by to dotčené strany, aby utíkaly k hotovosti. Jen v plném cashless světě je prostor pro politiku záporných sazeb zcela uvolněn. Záporné sazby by nejen stimulovaly centrální banky k další aktivistické politice, ale vyhovovaly by též největším dlužníkům − vládám, neboť by jim pomohly uvolnit dluhy. Zcela zásadní by byl účinek na postavení dlužníka a věřitele s velmi negativními dopady na úspory (existoval by stimul nespořit a nevytvářet zdroje pro investice, ale utrácet na dluh).

Hlasy požadující zrušení hotovosti často vznešeně argumentují bojem proti kriminalitě, šedé ekonomice a korupci. Ekonomický výzkum nepotvrzuje žádnou kauzalitu mezi vysokým podílem hotovosti a trestnou činností ani nedokládá, že vysoký podíl hotovosti vede k vyšší šedé ekonomice či korupci. Například Německo či Rakousko jsou země s nejvyšším podílem hotovosti, ale s nejnižším rozsahem šedé ekonomiky, naopak Švédsko je země s nejvyšším podílem bezhotovostních plateb, ale co do velikosti šedé ekonomiky je průměrné (mimochodem těsně před ČR). Hotovost je jen nepřímým doprovodným znakem korupce či šedé ekonomiky, není však pro ně motivací ani příčinou. Tou je, a v tom se ekonomický výzkum shoduje, vysoká míra regulace a přerozdělování. Zrušení hotovosti proto žádnou nelegální ekonomiku neodstraní. Naopak, povede ke vzniku černého trhu, bude motivovat nelegální sektor, aby hledal alternativní anonymní prostředek směny, což zvýší transakční náklady nelegálních aktivit a potažmo rozsah celé nelegální ekonomiky.

Zrušením hotovosti by navíc stát získal detailní přehled o spotřebním chování a tím nebezpečný nástroj prosazování dalších regulací a přímé státní kontroly nad svými občany.

Pro zavedení bezhotovostní ekonomiky nemluví ani vývoj hotovosti. Navzdory tomu, že objem bezhotovostních plateb roste, je hotovost v Evropě široce využívána v legálních ekonomických aktivitách a její objem až na výjimky roste.

Hotovost není barbarským reliktem minulosti. Hotovost dává svobodu, anonymitu a plní též důležitou sociální funkci ve vztahu občana a státu.