Zastánci kryptoměn v Rusku dosáhli vítězství. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě, aby spolu s centrální bankou vymyslela pravidla používání bitcoinů a dalších kryptovalut. Současně Moskva chce, aby se těžaři bitcoinů zaregistrovali a začali platit daně.

"Kryptoměny se v některých zemích již staly nebo stávají plnohodnotným platebním prostředkem. Současně jejich používání přináší mnohá rizika. Především jde o možnost praní špinavých peněz, vyhýbání se placení daní a podvody, jejichž oběťmi se mohou stát obyčejní lidé," prohlásil ruský prezident Vladimir Putin po poradě o kryptovalutách, která se konala minulý týden v Soči.Až dosud proti legalizaci bitcoinů vystupovala hlavně centrální banka. Ale i ministr pro ekonomický rozvoj Maxim Oreškin se o bitcoinu vyjadřoval jako o finanční pyramidě. Naopak jeho velkým zastáncem je šéf největší ruské finanční instituce Sberbank German Gref.

1,3 miliardy

dolarů získaly ve třetím čtvrtletí po celém světě společnosti, které provedly ICO (Initial Coin Offering). Ta nejsou nijak regulována a často připomínají spíše crowdfundingové kampaně.

Myšlenka se líbila i samotnému Vladimiru Putinovi, který se loni v červnu setkal s tvůrcem druhé nejpopulárnější kryptovaluty Ethereum Vitalijem Buterinem. Vicepremiér Igor Šuvalov v rozhovoru pro deník Kommersant žertoval, že po tomto setkání Putin "onemocněl" digitální ekonomikou. Ruského prezidenta zaujala zejména možnost, že díky technologii blockchainu žádná vláda nemůže blokovat platby. Což je pro Rusko velmi aktuální kvůli sankcím.

Nyní Vladimir Putin nařídil do 1. července příštího roku přijmout pravidla využívání kryptoměn. Ta zatím nejsou jasná. Šéfka centrální banky Elvira Nabiullinová navrhuje, aby stále populárnější ICO (Initial Coin Offering) bylo regulováno stejně jako tradiční prvotní rozmístění akcií IPO. Současná ICO přitom často připomínají spíše crowdfundingové kampaně a mnohá z nich na první pohled vykazují rysy podvodu.

Další pravidla se budou týkat regulace těžařů kryptoměn. Ti by se měli zaregistrovat, podle některých návrhů i získat licenci. Především by ale měli začít platit daně. To ovšem bude narážet na značné problémy. "Na světě neexistuje příklad úspěšného zdanění těžařů. Asi nejlépe to má vyřešeno Norsko a Spojené státy. Tam je to postavené na dobrovolné deklaraci příjmů," řekl moskevskému listu Vedomosti ředitel výzkumného ústavu při ruském ministerstvu financí Vladimir Nazarov.

Byznysový ombudsman Boris Titov navrhuje, že by vybavení pro těžbu obsahovalo speciální čip, který by státu automaticky posílal část zisku těžaře. To ovšem neřeší problém nezaregistrovaného vybavení. Tím spíše, že pro těžbu se dají používat jak speciální výpočetní stroje, tak i na koleně vyrobená zařízení z obyčejných grafických karet.

Zjistit, kdo těží kryptoměny, je pro státní složky velmi obtížné, snad jen podle náhle zvýšené spotřeby elektřiny. "Otázka je, jestli se to vůbec vyplatí. Náklady na pátrání po těžařích a na administrování daně mohou přínos daně vynulovat," píší Vedomosti v redakčním komentáři. Připomínají osud systému Platon, který zdaňuje dopravu kamiony. V loňském roce systém do státní kasy přinesl 16,7 miliardy rublů, ale náklady na jeho provoz byly 10,6 miliardy rublů.

Těžba kryptoměn je v Rusku stále populárnější. "Během posledního roku mám zakázky od velmi bohatých lidí. Berou to jako investici se solidní návratností. Ta se podle regionu může pohybovat mezi 20 a 40 procenty měsíčně," řekl serveru Takie dela Danila Bogdanov, který klientům staví těžařské firmy na klíč.

Bogdanov ovšem není jeho pravé jméno. "Nikdo z této komunity nechce mluvit otevřeně, protože se všeho bojí. Bojí se finančního úřadu, protože nemají jak platit daně. Bojí se zlodějů, protože zařízení je drahé. A bojí se tajné služby FSB, protože používají šifrovací zařízení a na to by správně měli mít licenci," vysvětluje autorka reportáže Jelena Platonovová. Přinejmenším pro část z nich bude regulace kryptoměn výhodná, protože se nebudou muset obávat problémů se státními úřady.