Pára stoupá od úst. V chladné hale se ztrácí mezi stovkami vepřových kýt. Připomínají velké hrozny zavěšené na kovové konstrukci této obří lednice. Přímo tady na zaměstnance jednoho z největších masokombinátů v Česku MP Krásno skoro nenarazíte. Navíc musíte uskakovat před masem, které kolem vás na hácích popojíždí.

"Před dvěma roky jsme zavedli v celé firmě nový informační systém, řídíme s ním celou výrobu, dnes už vše funguje, ale s problémy jsme se potýkali dlouho," ukazuje šéf MP Krásno Karel Pilčík na počítač, který vše řídí z vedlejší místnosti.

Kýty i jiné maso následně přijdou pod ruku místním řezníkům, kteří vyrábí různé uzeniny, šunky nebo zabijačkové výrobky. Ty firma prodává ve všech obchodních řetězcích, přičemž pro ně vyrábí i jejich privátní značky. Část celkové roční produkce, která činí 26 tisíc tun masných výrobků, lze koupit také v síti jejich vlastních řeznictví Krásno nebo dceřiných H+H.

Náročné zavádění techniky společně s nižšími výkupními cenami vepřového masa se však na hospodářských výsledcích MP Krásno podepsaly. Společnosti z Valašského Meziříčí spadly tržby za rok 2016 meziročně asi o 64 milionů korun na 2,4 miliardy. Zisk sklesl o 17,6 milionu na 6,7 milionu korun.

Krásno má ale pro příští rok lepší ekonomické vyhlídky. Podniku by mohla pomoct větší poptávka po kvalitnějších výrobcích, posílení zastoupení například v českých sítích Jednot a aktuálně klesající ceny vepřového masa. Ty jsou však velmi nestálé, mění se každý týden. "Je těžké dopředu odhadnout, jakým směrem se ceny budou hýbat," potvrzuje Eduard Koranda, ředitel konkurenční společnosti Zeman maso-uzeniny.

2,4 miliardy

korun utržila společnost MP Krásno za rok 2016.

Česko je ve vepřovém mase soběstačné jen z padesáti procent a tuzemští výrobci ho musí dovážet, hlavně z Německa, Nizozemska či Francie. "U vepřového a hovězího masa to funguje tak, že se každou středu potkají zemědělci ze západní Evropy a rozhodnou, za kolik se bude prodávat," vysvětluje Pilčík.

Zruční řezníci z Mongolska

MP Krásno má sice jeden z nejmodernějších závodů v Česku, ale za přechod na novou výrobu zaplatilo odchodem části zaměstnanců. "Museli se učit nové věci, naštvali se a odešli, ke všemu v době, kdy je ve Valašském Meziříčí nedostatek pracovníků," krčí rameny Pilčík.

Firma zaměstnává necelou tisícovku lidí a kvůli nedostatku pracovníků jsou ve výrobě i agenturní zaměstnanci. Mezi ty kmenové dnes patří i Mongolové. Podle výkonného ředitele Českého svazu zpracovatelů masa Jana Katiny si na nich české firmy kromě pracovního nasazení cení i jejich zručnosti − řezničina patří v Mongolsku mezi tradiční řemesla. V masokombinátu MP Krásno jich pracuje téměř čtyřicítka, i když zatím pouze na dělnických pozicích při zpracování párků. O pracovníky z této asijské země má zájem také konkurence − Kostelecké uzeniny ze skupiny Agrofert.

Další investice do modernizace

Karel Pilčík firmu MP Krásno se společníky zprivatizoval před 24 lety. Po deseti letech zůstal na podnikání sám. Za dobu jeho vedení chtěl masokombinát koupit například Andrej Babiš nebo Dánové. "Byla doba, kdy se nám nedařilo, očesali jsme sortiment, museli propouštět, ale najednou se nám začalo dařit a my vydělávali," vzpomíná. Společnost dnes část produkce vyváží − třetina produkce končí za hranicemi. Nejvíc uzenin míří na Slovensko a do Maďarska, zlomek produkce se prodává v Polsku či Anglii.

Podnik posledních čtrnáct let investoval do technologií jednu miliardu korun. A i příští rok plánuje dát až 70 milionů korun do nákupu dalších technologií a rozšíření výroby. "Ještě před sedmi lety jsme šunky nejvyšší jakosti nedělali, nyní se do tohoto směru překlápíme," přibližuje šéf MP Krásno další směřování firmy.

Krásno patří mezi pětici největších tuzemských výrobců uzenin a masných výrobků. Ve výrobě šunek se na prodejních pultech potkává mimo jiné s výrobky společnosti LE & CO nebo s již zmíněnými Kosteleckými uzeninami ze skupiny Agrofert a řeznictvím Zeman maso-uzeniny.

Ani tyto firmy nezůstanou příští rok pozadu s investicemi. Peníze dají na další rozšiřování a modernizaci výroby. Automatizovanější výrobu chtějí mít například Kostelecké uzeniny i řeznictví Zeman. "Budeme minimalizovat fyzicky a časově náročné práce, je to pro nás důležité i z pohledu zisku," potvrzuje Eduard Koranda, ředitel firmy Zeman maso-uzeniny.