Americká centrální banka Fed stále čelí dilematu. Celková inflace ve Spojených státech mírně zrychluje. Ta jádrová, která nezapočítává rychle se měnící ceny potravin nebo energií a která je pro Fed o něco důležitější, však zůstává stále přibližně o 0,3 procentního bodu pod dvouprocentním inflačním cílem.

Jedním z důvodů takového vývoje jsou i překvapivě pomalu rostoucí mzdy. Překvapivé je to zejména proto, že se americký trh práce jeví být takřka na plné zaměstnanosti, když nezaměstnanost v září klesla na 4,2 procenta. Je proto nyní otázkou, zda se Fed rozhodne v prosinci k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, či nikoliv. Ačkoliv to stále vypadá na to, že sazby vzrostou ještě letos, z původní jistoty se stala nejistota.

Nízká jádrová inflace se dá totiž vysvětlit také tím, že současný růst je poměrně technologicky intenzivní, a poptávkové tlaky jsou tedy výrazně tlumeny. To může mít zpětně za následek nízký růst mezd v některých odvětvích s méně kvalifikovanou pracovní silou, což se poté projeví i celkově.

V ekonomii a ekonomice jednoduše všechno souvisí se vším, a Fed by proto mohl hypoteticky s dalším zvýšením úrokových sazeb ještě chvíli počkat. Rozhodující budou ovšem makroekonomická data za říjen, neboť i pro Fed platí, že "není nic staršího než včerejší noviny".