Prakticky hned po volbách začal Tomio Okamura shánět podporu pro to, co slibuje v názvu své strany Svoboda a přímá demokracie − pro zákon o celostátním referendu. A zdá se, že by ji v nové sněmovně mohl najít.

Česko už pokusů prosadit normu o všelidovém hlasování zažilo několik. Vždy ale ztroskotaly na sporech o tom, jaké parametry by vyhlášení a průběh referenda měly mít. I tentokrát bude tato otázka klíčová. Češi by v referendu mohli rozhodovat třeba i o setrvání v Evropské unii po vzoru Britů, kteří si loni po vyhrocené kampani odhlasovali takzvaný brexit. Tisk pak citoval anketu, podle níž 1,2 milionu Britů litovalo, že se pro brexit rozhodlo. V referendu totiž spočívá podle odborníků nejen velká odpovědnost, kterou není každý ochoten či schopen přijmout, ale i velké riziko manipulace.

Okamura po setkání se zástupci hnutí ANO uvedl, že se obě strany shodly na zájmu zákon o obecném referendu prosadit. Do svého programu referendum zahrnuli i piráti. ČSSD svou představu neúspěšně prosazovala v uplynulém volebním období.

Návrh, aby referendum mohlo být vyhlášeno na základě petice se čtvrtmilionem podpisů, vláda tehdy schválila. Dál se ale předloha nedostala.

9 obcí

spojilo vypsání místního referenda s termínem říjnových sněmovních voleb.

Vlastní verze v roce 2014 předložili i komunisté a Okamura.

Ten navrhoval, aby občané mohli hlasovat takřka o všem, například o změně ústavy, zrušení parlamentu či o daních.

K vypsání referenda by stačilo 100 tisíc podpisů. Výsledek by byl platný bez ohledu na účast.

Podle ústavního právníka Marka Antoše ale absence podmínky, že je referendum závazné až od určitého počtu hlasujících, může být nebezpečná. Antoš by také vyhlašování referend nechal raději v rukou státu.

"Spíš bych referendum vnímal jako koření zastupitelské demokracie než něco, na co bychom měli spoléhat jako na samospásný mechanismus," dodal Antoš.

To, že Česko dosud zákon o obecném referendu nemá, neznamená, že se celostátní hlasování nemůže konat. Je k tomu ale nutný speciální ústavní zákon, jako tomu bylo v roce 2003, kdy Češi hlasovali o vstupu do Evropské unie.

Odborník na ústavní právo Jan Wintr má za to, že současné nastavení je dostatečné. "Myslím si, že náš ústavní systém je vyvážený v tom, že preferuje zastupitelskou demokracii a zároveň dává možnost ústavní většině jednorázově vyvolat referendum," uvedl Wintr.

Za vzor přímé demokracie její příznivci často dávají Švýcarsko. Antoš ale upozorňuje, že je potřeba brát v úvahu politické vzdělání obyvatel. "To, že přímou demokracii ve velice široké podobě někde zavedete ze dne na den, ještě neznamená, že to bude fungovat tak dobře jako ve Švýcarsku," podotkl.

V Česku jsou poměrně běžná místní referenda, kde občané rozhodují o tom, co se týká bezprostředně jejich bydliště, třeba o výstavbě bazénu či trase obchvatu.

V termínu letošních sněmovních voleb se konalo devět takových hlasování.

Od roku 2011 je možné pořádat i krajská referenda, zatím se ale žádné neuskutečnilo.