Tuzemská politická scéna se po volbách do sněmovny pomalu uklidňuje. Začíná se rýsovat, kdo s kým a za jakých podmínek by mohl do budoucna hrát a co by taková změna přinesla. Podstatnější než rozestavení sil, jména a možné koalice jsou ale změny v naladění celé krajiny české politiky, která získala temnější odstíny, jež zcela jistě nějakou dobu (zatím nevíme, jak dlouho) budou určovat politický diskurz a směřování společnosti

Když se před deseti patnácti lety v Česku živě diskutovalo o konci ideologií, které se vyčerpaly, protože přestaly mluvit k lidem, neboť nejsou schopné nabízet řešení jejich sociálních problémů, stavěli se proti především ideologové typu Václava Klause, kteří odmítali představu manažersky vedené politiky.

Vizi politiky namíchané ze všemožných řešení bez ohledu na to, z které ideologické dílny přicházejí.

Klaus přičítal krizi demokracie právě tomuto odideologizování politiky, k němuž směřovalo nejen Česko, ale prakticky celý západní svět.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se