Andrej Babiš zjišťuje, že cesta k funkci premiéra bude mnohem komplikovanější, než se mohlo zdát chvíli poté, co o víkendu přesvědčivě zvítězil ve volbách. A to nejen kvůli ostatním stranám, jež s jeho hnutím ANO zatím odmítají vstoupit do koalice, ale i kvůli prezidentovi Miloši Zemanovi. Od toho se exministr financí v pondělí dozvěděl, že v nejbližších týdnech se s příslibem jmenování předsedou vlády může rozloučit.

"Řekl, že dodrží, co slíbil, a příští týden mě pověří vyjednáváním o sestavení nové vlády," prohlásil Babiš po devadesátiminutové schůzce v Lánech.

To je ovšem zcela nepodstatný akt, který nemá oporu v ústavě. O vládě může vítěz voleb − a v podstatě kdokoliv jiný − jednat i bez prezidentova požehnání, což se většinou děje.

O čem naopak ústava hovoří jasně, je to, jak má prezident postupovat při svolávání schůze nové sněmovny: Zeman hodlá dodržet maximální, tedy třicetidenní lhůtu, takže poslanci se setkají zřejmě až v pondělí 20. listopadu. Jde o klíčovou událost − teprve po ustavení nové sněmovny včetně volby jejího vedení, což může trvat i týdny, podá demisi nynější vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Až poté přijde řada na Babiše.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se