Andrej Babiš zjišťuje, že cesta k funkci premiéra bude mnohem komplikovanější, než se mohlo zdát chvíli poté, co o víkendu přesvědčivě zvítězil ve volbách. A to nejen kvůli ostatním stranám, jež s jeho hnutím ANO zatím odmítají vstoupit do koalice, ale i kvůli prezidentovi Miloši Zemanovi. Od toho se exministr financí v pondělí dozvěděl, že v nejbližších týdnech se s příslibem jmenování předsedou vlády může rozloučit.

"Řekl, že dodrží, co slíbil, a příští týden mě pověří vyjednáváním o sestavení nové vlády," prohlásil Babiš po devadesátiminutové schůzce v Lánech.

To je ovšem zcela nepodstatný akt, který nemá oporu v ústavě. O vládě může vítěz voleb − a v podstatě kdokoliv jiný − jednat i bez prezidentova požehnání, což se většinou děje.

O čem naopak ústava hovoří jasně, je to, jak má prezident postupovat při svolávání schůze nové sněmovny: Zeman hodlá dodržet maximální, tedy třicetidenní lhůtu, takže poslanci se setkají zřejmě až v pondělí 20. listopadu. Jde o klíčovou událost − teprve po ustavení nové sněmovny včetně volby jejího vedení, což může trvat i týdny, podá demisi nynější vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Až poté přijde řada na Babiše.

"Až bude sněmovna, pověří mě sestavením vlády," řekl lídr hnutí ANO. A znovu − pověřit někoho sestavením vlády není totéž jako jej jmenovat premiérem. Tuto praxi používali už Václav Havel i Václav Klaus a bývali za to kritizováni. Zeman si povolební situaci podobně vychutnával i před čtyřmi roky, když mu trvalo nakonec rekordních 83 dní, než ze Sobotky, vítěze voleb, oficiálně udělal nového předsedu vlády. Tehdy se přitom celkem jasně a rychle formovala dosud úřadující koalice ČSSD, ANO a lidovců.

83 dní

trvalo před čtyřmi lety, než Miloš Zeman jmenoval vítěze voleb Bohuslava Sobotku premiérem.

Letos to může být podobné.

V Sobotkově případě měl Zeman minimálně dvě motivace, proč proces sestavování vlády prodlužovat:

získával tím více času pro "svůj" kabinet vedený Jiřím Rusnokem a zároveň dával najevo Sobotkovi, s nímž ho pojily a stále pojí nepřátelské vztahy, kdo je pánem situace.

Podobnou šachovou partii nyní rozehrává i s Andrejem Babišem. Její důvody jsou ale trochu odlišné. S druhým nejbohatším Čechem má prezident korektní vztahy, dokonce o něm často hovoří velmi pochvalně.

Ví, že na současné politické scéně to je jediný skutečný hráč, který je silnější než on a který by ho mohl ohrozit v nadcházejících prezidentských volbách. Manévrovací prostor při sestavování vlády je Zemanova nejsilnější zbraň, jak držet Babiše pod kontrolou.

komentář:
Jednotka nejistoty - Jeden Zeman

V úterý 7. listopadu uplyne termín pro podání přihlášky do klání o hlavu státu.

Jelikož Babiš v té době stále nebude premiérem a před sebou bude mít jen příslib, že se jím někdy v příštích týdnech stane, šance, že hnutí ANO nasadí někoho proti Zemanovi, se tím snižuje.

I Babiš se ale snaží prezidenta držet aspoň částečně v napětí. Stále odmítá jasně říct, jak se se svou stranou k prezidentské volbě postaví. "Příští týden budeme míst jasno," přislíbil.

Již o víkendu ale poslal na Hrad jemné signály, které se dají interpretovat i tak, že si je Zemanovy taktiky vědom − den po volebním vítězství se jakoby mimochodem médiím zmínil, že měl schůzku s někdejším vyzývatelem Václava Klause, ekonomem Janem Švejnarem. A v neděli večer se uprostřed jednání o povolební situaci se sociálními demokraty a se Starosty ještě setkal s ministrem obrany za ANO Martinem Stropnickým.

O tom se i uvnitř hnutí spekuluje, že by mohl být kandidátem na funkci hlavy státu.

"S panem Švejnarem jsme se nebavili o volbách," tvrdil Babiš k setkání, které prý bylo chystáno dlouho dopředu.

Aktuálně je to ale Zeman, kdo má v politické přetahované navrch. A bude to platit, dokud Babiš nesestaví svou vládu. Ne náhodou mu prezident vzkázal, že očekává, že když už jej jmenuje premiérem, jeho kabinet musí spolehlivě získat ve sněmovně většinu.

Což aspoň pro tuto chvíli znamená konec případným snům o menšinové vládě, která by mohla zemi řídit měsíce či roky bez důvěry či s ad hoc dojednávanou podporou, jak to bylo v letech 2006 a 2007 u prvního kabinetu Mirka Topolánka nebo u Rusnokovy (či spíše Zemanovy) vlády v roce 2013.

"Naším cílem je najít koaličního partnera," prohlásil Babiš po setkání se Zemanem.