Evropa chce skoncovat se zdlouhavým rozhodováním, které často nevede k žádnému jasnému výsledku. Ta nejdůležitější témata napříště mají vzít do svých rukou nejmocnější politici, tedy premiéři či prezidenti států Evropské unie. Cílem je rychlejší domluva. Pro Česko ale zároveň může nastat situace, které se chce vyhnout: je tu riziko, že EU v některých případech rozhodne bez ohledu na Čechy.

"Státy EU musí překonat pocit bezmoci tam, kde politické zájmy nebo byrokratická setrvačnost stojí v cestě dosažení výsledků," tvrdí Donald Tusk, předseda Evropské rady, tedy sboru evropských lídrů. Premiéři či prezidenti států EU Tuska sami vyzvali, aby návrh na zrychlení rozhodování v EU předložil. A v dnes by ho na schůzce v Bruselu měli podle očekávání společně schválit.

Tusk shrne postoje jednotlivých zemí do takzvaných podkladových dokumentů. Z nich bude jasně patrné, v čem se názory členských států liší. Následovat bude další pokus o dohodu všech. Ale pokud se tak nestane, otevře se možnost, aby se na daném problému dohodla jen skupina zemí, která je k dalšímu pokroku ochotná. A státy, které nebudou souhlasit, zůstanou mimo diskusi.

Tusk zdůrazňuje, že evropská jednota je nejsilnější stránkou. Většina zemí unie se shoduje na tom, že by se, pokud to bude jen trochu možné, měli domluvit všichni společně. "Ale s tím, že jednota se nesmí stát výmluvou pro stagnaci," shrnul Tusk.

Postup, kdy se k nějaké iniciativě přidají jen některé státy EU, je možný už teď. Jmenuje se posílená spolupráce a Česko se v rámci ní nedávno stalo součástí dvacítky zemí, které podpořily vznik funkce společného evropského prokurátora, jenž by měl vyšetřovat podvody s evropskými dotacemi.

Možnost, že by v integraci pokračovaly jen některé státy, se zatím používala jen zcela výjimečně. Teď se ale zdá, že k ní státy EU sáhnou mnohem častěji. Mluví o tom hlavně francouzský prezident Emmanuel Macron.

"Máme zájem na tom, abychom pokud možno ve většině otázek postupovali společně a netvořila se dělítka," prohlásil o případné integraci jen některých zemí EU český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle Tuskem předloženého plánu by se měli lídři států unie do léta roku 2019 dohodnout i na těch nejcitlivějších tématech, jako je například budoucnost migrační politiky nebo další integrace eurozóny.

Česko je podle Sobotky s Tuskovým návrhem na zrychlení fungování EU spokojeno, protože v souladu s předchozími dohodami počítá s tím, že by měla být spolupráce jen některých států až tou poslední možností. Sobotka ale upozorňuje, že i v tom je pro Česko riziko: "Může docházet k vytváření určitých skupin zemí, které budou ovlivňovat přípravu pravidel, jež se pak dotknou i Čechů nebo českých firem. Ale my nebudeme při tom a nebudeme schopni to ovlivnit," míní.

Sobotka naráží na představy některých států eurozóny, především Francie. Její prezident Macron se netají, že by se podle něj měla jádrem EU stát eurozóna. Její země mají v unii takovou váhu, že pokud by chtěly, mohou společným hlasováním podle libosti přepsat pravidla na vnitřním evropském trhu, na kterém je Česko ekonomicky závislé. Francouzi či Belgičané by například mohli chtít ztížit podmínky pro chudší země, jako je Česko, které bohatším státům konkurují svojí levnou pracovní silou.

Podle Sobotky je tak na vládě, která vzejde ze zítřejších voleb, aby odpověděla na otázku, jestli by pro Česko nebylo výhodnější, aby do eurozóny rychle vstoupilo.