Vzdělávání a školství se před letošními volbami stalo významnějším tématem než kdykoliv předtím. Všeobecná shoda je ovšem pouze v tom, že je třeba přidat učitelům. Jinak panuje "jetřebismus" a "mělobysmus", např.: "je třeba zkvalitnit vzdělávání" nebo "chceme lépe vedené školy v lépe fungujícím systému…" Inu, na tom se shodneme, stejně jako na tom, že je lepší být zdravý a bohatý než chudý a nemocný. Ale co se kvalitním vzděláváním myslí či jak bude vypadat lépe fungující systém, to se nedozvídáme. Vedle toho programy obsahují mnoho různých nápadů a námětů mnohdy zcela protisměrných. A to někdy i v rámci programu jedné strany. Upřímně mě děsí, že někdo začne tyto nápady nepromyšleně, zato rychle realizovat. Tak, jak to doteď předváděla ČSSD.

Zásadní politickou otázkou se čím dál víc stává to, čí zájmy a potřeby mají mít rozhodující slovo. Máme zde školství kvůli dětem, zajímají nás jejich zájmy a potřeby, přání a cíle jejich rodičů? Anebo je nejdůležitější připravovat kvalitní zaměstnance pro potřeby velkých podniků?