Paní Larisa si mě změřila zkoumavým pohledem a hned nato se jí obličej rozzářil úsměvem. Recepční malého hotýlku ve Slovjansku si mě pamatovala. Poprvé jsem tam byl na podzim roku 2014, pár měsíců poté, co ukrajinské jednotky z města vyhnaly oddíl Igora Girkina, ruského nacionalisty a monarchisty.

V kapse mám jasně fialovou kartičku od velitelství ukrajinské armády, která dosvědčuje, že jsem novinář a mohu se nacházet v zóně ATO, tedy antiteroristické operace. Tímto termínem kyjevská vláda označuje ozbrojený konflikt na Donbasu. Sami vojáci kašlou na diplomatické termíny a říkají, že je to válka s Ruskem a jím podporovanými separatisty. Válka, které se tak oficiálně nesmí říkat.

"Co tu vlastně budete dělat? Tady je klid. A snad to vydrží," usmívá se paní Larisa. Před třemi lety zkoumala můj pas a ptala se mě, jestli čeští vojáci coby členové NATO zabrání tomu, aby se ruští bojovníci do jejího města znovu vrátili. Pokud si dobře pamatuji, mumlal jsem cosi neutrálně uklidňujícího.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se