Vypadá jako příjemný rekreační resort v podhůří Jeseníků. V malé obci Velké Losiny postavila strojírenská společnost SHM domov s nájemním bydlením pro seniory s názvem Senzion. Areál má půvabnou velkou zahradu s altánkem. Mezi čtyřmi podlouhlými budovami, které vytváří čtverec, se nachází malé jezírko a zelený trávník. Na lavičkách posedává skupina žen a něčemu se nahlas smějí. Celý komplex obklopují kopce. "Někde všichni hrají golf, tady zase chodí po horách," ukazuje na okolní krajinu spolumajitel firmy Pavel Holubář.

Přicházíme do malé kavárny, což je útulná místnost s nezbytným kávovarem, stolky, rádiem, počítačem a velkou nástěnkou. Z ní se člověk dozví, že příští týden se bude konat jóga, společný odvoz na pravidelný nákup do města proběhne tento týden až v pátek. "Máme se tady dobře," volá na nás jedna z těch veselých žen.

Na otázku, zda na stavbu dostala firma dotaci, kroutí podnikatel hlavou. Domov necílí ani na ty nejbohatší důchodce. Investice by se měla vrátit až za třicet let. Občas žádají o ubytování i lidé, kteří zdaleka ještě penzijního věku nedosáhli. Ty ale prý odmítají, nechtějí se odklonit od původního záměru.

SHM

◼ Podnik, který sídlí v Šumperku, založili Mojmír Jílek a Pavel Holubář. Zabývá se nanášením speciálních tenkých povlaků na průmyslové nástroje, které zvyšují jejich odolnost a životnost. Na své technologie mají několik patentů.
◼ Podnik zaměstnává zhruba 100 lidí. Jeho největšími zákazníky jsou firmy automobilového průmyslu.
◼ Společnost financovala výstavbu penzionu pro seniory. Investice se jí vrátí až za 30 let. V budově se organizují přednášky pro širokou veřejnost, k dispozici je třeba knihovna.

 

3%
Takový podíl z provozního zisku věnuje firma SHM každoročně na dobročinné účely.

"Prvních deset let šlo hodně peněz z podnikání zpátky do firmy a manželky se nás pořád ptaly, kdy budeme doma a kdy začneme nosit výplatu. V té době jsme si říkali, že až se nám jednou bude dařit, musíme udělat něco prospěšného, co má trvalejší hodnotu a co skutečně ovlivníme. Nebude to jen nějaká finanční podpora pro někoho," vysvětluje Holubář pohnutky, které vedly zakladatele firmy k rozhodnutí postavit penzion pro seniory. Za své dobročinné aktivity v regionu získala firma ocenění TOP Odpovědná firma 2017 − Cena veřejnosti.

Po krizi přišly nápady

Společnost, kterou založil Pavel Holubář společně s Mojmírem Jílkem, se jako mnoho jiných českých podniků v 90. letech vypracovala z garáže. Postupně rostla a prosperovala. První rok finanční krize ovšem zažila velký pokles. "V roce 2009 jsme šli s výrobou o 40 procent dolů," vzpomíná Holubář, jehož firma nanáší na průmyslové nástroje speciální povlaky, které zvyšují jejich odolnost a životnost.

Nepříjemnou situaci museli manažersky řešit a svým zaměstnancům dali na výběr: buď budou muset propustit lidi ve zkušební době a ty, kteří mají smlouvu na dobu určitou, nebo se sníží pracovní doba na 60 procent a tím se odpovídajícím dílem sníží mzdy, nebude na odměny, prémie a třinácté platy. Lidé se v kraji, ve kterém byla nezaměstnanost tehdy jednou z nejvyšších v Česku, rozhodli pro druhé řešení. "Slíbili jsme, že pokud se nám bude dařit lépe, tak jim prémie doplatíme," vzpomíná. To také dodrželi. "Když krizové období skončilo, v následujících dvou letech jsme lidem doplatili všechny prémie, o které přišli. Ten tým pak pracoval neskutečným způsobem," popisuje.

Dobu stagnace využila firma ke vzdělávání nebo dobrovolnickým akcím. Začali organizovat různé vzdělávací semináře, na kterých předávali znalosti seniornější zaměstnanci či experti firmy z jiných oborů. Lidé si tak udrželi pracovní návyky, a když se výroba zase naplno rozjela, pracovali na dvě stě procent.

TOP Odpovědná malá firma 2017

Oceněné firmy

◼ Ergotep
Ergotep je synonymem pro úspěšné sociální podnikání a vzorem pro integraci osob se zdravotním postižením do společnosti. Rozvíjí zajímavé projekty, podporuje společensky odpovědné iniciativy a přispívá k pozitivním změnám ve svém regionu.
Channel Crossings
Chovat se odpovědně k zaměstnancům i okolí je přirozenou součástí udržitelného podnikání. Channel Crossings se hlásí k závazku podporovat vzdělanost české společnosti. Soustřeďuje se na nejbližší okolí, v němž podniká, a reaguje na jeho potřeby prostřednictvím projektů, do nichž vnáší své know-how.
Advokátní kancelář Hajduk & Partners
Schopní i spokojení zaměstnanci, kteří poskytují kvalitní právní služby, mají pozitivní vliv na život ve svém regionu. Díky bezplatné poradně získávají právníci AK Hajduk & Partners zkušenosti z různých odvětví práva, ke kterým by se v praxi nedostali. Podporují neziskové organizace poskytující zejména pomoc sociálně slabým.
ASEKOL
Unikátní sběrná síť řadí Českou republiku mezi nejlepší kolektivní recyklační systémy v Evropě. Cílem společnosti ASEKOL je postupně tuto síť rozšiřovat a zajistit lepší dostupnost pro širokou veřejnost a stát se tak environmentálně a sociálně odpovědnou společností. Plní také osvětovou činnost v oblasti ekologické recyklace.
ZOD Brniště
Pro zemědělskou firmu je přirozené přispívat k regionálnímu rozvoji a spolupracovat s místními komunitami. Uvědomuje si totiž, že to, jak okolní krajina vypadá, je její vizitkou. ZOD Brniště zapojuje zaměstnance i nejbližší okolí: roste počet dobrovolníků a přidávají se další firmy.
eBrána
Firma pomáhá ostatním růst prostřednictvím on-line světa. Staví na přátelském přístupu k zaměstnancům i klientům a neustále rozvíjí hodnoty, na nichž vznikla. Prospěšná je nejen díky vlastním iniciativám zaměstnanců, ale i soustředěním se na rozvoj regionu a spoluprací na projektech, které mají smysl.

"Byli velmi loajální a velmi pracovití. Tam vznikla atmosféra nápadů. Krize nám pomohla, aby pochopili, že firma za nimi stojí," myslí si Holubář. "Jádro, které tam zůstalo dodnes, udržuje i v pracovním kolektivu pořádek a důvěru k firmě," dodává.

Holubář svou roli zaměstnavatele bere vážně a přemýšlí nad tím, co jako podnikatel přinese lidem, kteří pro něj pracují, a také regionu, ve kterém společně žijí. Chce to ale dělat po svém. "Nerad používám výraz CSR. Pokud máme lidem přibližovat, co je to odpovědné podnikání, tak jim to máme přibližovat česky, lidsky," říká a dodává, že odpovědné podnikání musí být pro lidi přínosem. Nemělo by se zaměřovat pouze na akce viditelné na veřejnosti. "Oproti velkým firmám máme výhodu, protože máme skutečně možnost s lidmi osobně mluvit a můžeme je do všeho zapojit," domnívá se.

Bobři mají čistý potok

Firma SHM se snaží všechny své zaměstnance do dobročinných akcí zapojit. Organizuje například společné darování krve. "Na to, že máme necelých sto zaměstnanců, je 29 dárců za loňský rok hodně. A jejich počet roste," popisuje Holubář.

Přestože ve firmě pracují převážně lidé ve výrobě na dělnických pozicích, management pořádá pravidelné měsíční mítinky i s nimi, což nebývá v podobných podnicích úplně běžné. Výrobní ředitel na setkání vedle technologických věcí probírá také personální záležitosti. A jednou za půl roku promluví i Pavel Holubář. Kromě výsledků firmy řeší rovněž odpovědné podnikání nebo aktuální dění ze světa. V době migrační krize se třeba snažil, aby lidé nepropadali všeobecné panice.

Holubář v sobě nezapře člověka, který klade důraz na vzdělání. Ve výrobním závodě zřídili dokonce pro zaměstnance malou knihovnu, již zdobí dvě dřevěné sochy bobrů. Děti, které tam chodí a přečtou devět knížek, dostanou plyšového bobra. "Vím, že ten bobr zní blbě, ale nás jednou bobři vyplavili," říká s úsměvem. Vodní hlodavci stavěli v potoce, který protéká v blízkosti společnosti, hráze. "Udělali jsme akci a potok vyčistili. Udělali jsme to dvakrát a bobři se nám odvděčili tím, že hráze staví znovu," směje se Holubář a vysvětluje, že povodí postavilo odtok a firma už ohrožena není.

Kromě podpory četby nebo dárcovství krve myslí v podniku i na vzdělávání svých zaměstnanců v praktických věcech. A tak například, protože se každého desátého Čecha týkají exekuce, SHM učí své pracovníky hospodařit s penězi. Pořádají pro ně na toto téma semináře, na nichž zjistili, že někteří v podniku už se v dluhové pasti nacházejí. "Napadlo nás, že jim nabídneme půjčky především na to, aby splatili nevýhodné úvěry nebo kdyby potřebovali peníze na bytové problémy či výdaje spojené se studiem dětí. Než aby si půjčili někde nevýhodně, raději jim poskytneme půjčku my. Jsou bezúročné a nastavujeme platební kalendář podle toho, jakou má kdo mzdu. Je to individuální a zatím to funguje dobře," popisuje ředitel.

Pomoc autistům i vozíčkářům

V začátcích jejího podnikání oslovila firmu matka chlapce trpícího autismem. Tím započala dlouhodobá spolupráce s organizací Dětský klíč, jež usiluje o zlepšení péče o děti a mládež s poruchou autistického spektra. "Nebyla tam žádná osobní vazba a zkušenost. Prostě nás to zasáhlo, protože jsme zjistili, jak velký je to problém," popisuje Holubář. Mimochodem, na dobročinné účely dává SHM tři procenta z provozního zisku. Firma spolupracuje každoročně s více než 10 organizacemi, které pečují o lidi se zdravotním či mentálním postižením nebo seniory. Většina podpory putuje organizacím a aktivitám z okolí Šumperku.

Holubář se například od své manželky, ředitelky kina, dozvěděl, že na dětská představení nechodí moc lidí, protože zaplatit lístek dvěma dětem a doprovodu je pro některé rodiny příliš. Navrhl, že by firma na tato představení přispívala, a návštěvnost se skutečně zvýšila. Někdy pomáhají i konkrétním lidem. V roce 2011 přispěli třeba na asistenčního psa pro postiženého chlapce. Pravidelně pomáhají paraplegikovi, který si díky tomu může dovolit lepší bydlení.

Ve firmě by ještě chtěli podporovat nadané děti. "Ještě to ale neumíme chytit za pačesy," přiznává Pavel Holubář. Podnikatel vymykající se běžným představám o byznysmenech, kteří se zaměřují především na zisk a pro něž je odpovědné podnikání jen módní PR nálepka. "Důležitější než ekonomické ukazatele je kvalita života," říká.

Jeho firma proto nechce jít cestou nízkých cen produktů, soustřeďuje se na kvalitní technologie. Chce vytvářet pracovní místa, která budou trvale udržitelná i v dalších letech. "Rozevřely se nůžky mezi chudými a bohatými, mezi regiony, mezi politiky a lidmi, mezi politiky a podnikateli," domnívá se Holubář. Byl by prý rád, kdyby se naopak mezi všemi těmito skupinami lidí budovala vzájemná důvěra.