Krátce před volbami do sněmovny utržil jejich očekávaný vítěz další bolestivou ránu. Rozhodnutí slovenského Ústavního soudu vrací Andreji Babišovi nálepku agenta komunistické tajné policie. Ústavní soud zrušil dosavadní rozsudky obecných soudů, které daly v předchozích letech za pravdu Babišovi, že je v seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti neprávem. Celý případ se fakticky vrací na začátek.

Po nedávném obvinění v kauze Čapí hnízdo je to pro Babiše druhá nepříjemná událost. Pověst spolupracovníka StB už sice politiky společensky nediskvalifikuje zdaleka tolik jako v 90. letech, rozsudku se ale rychle chopily ostatní strany, které nyní ještě důrazněji odmítají vstoupit s Babišem do vlády.

"Jaká náhoda. Pár dní před volbami a slovenský Ústavní soud se zničehonic rozhodl, že po dlouhých letech popře všechna svá dosavadní rozhodnutí a způsobí totální chaos a nejistotu ve slovenském právním systému," reagoval Babiš a potvrdil, že se bude očištění od StB domáhat na soudech dál.

Odborníci nepředpokládají, že se verdikt slovenského soudu výrazně projeví na volebním výsledku ANO. "Většina české společnosti už dnes nevnímá otázky minulosti některých politiků související s komunistickým režimem jako zásadní," řekl sociolog Daniel Kunštát.

Z ohlasů na soudní rozhodnutí je ale zřejmé, že pro některé potenciální spojence ANO je spolupráce Babiše s StB další černá kaňka, která se přidává k jeho jiným kauzám, hlavně podezření z dotačního podvodu při obnově Farmy Čapí hnízdo. Společně tak šéfa ANO staví do pozice vítěze, s nímž nikdo nebude chtít vládnout. "Člověk s takovou minulostí, který je navíc obviněn z podvodu, se nemůže ucházet o vysoké ústavní funkce. Shodilo by to ČR v zahraničí," prohlásil například lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. Podobně odmítli společné vládnutí s Babišem také lidovci nebo ODS.

Babiš vynaložil v uplynulých letech velké úsilí, aby dosáhl potvrzení soudů, že s StB vědomě nespolupracoval, a ocitl se tak v seznamech agentů neoprávněně. Ve finále mu ale nepomohlo ani to, že ve sporu s bratislavským Ústavem paměti národa, jenž spravuje archivy po komunistických policejních složkách s původem ze Slovenska, uspěl ve třech instancích včetně Nejvyššího soudu.

Tříčlenný ústavní senát přišel ve čtvrtek s přelomovým výkladem a závěry obecných soudů smetl ze stolu. Rozhodl, že šéf ANO neměl žalovat Ústav paměti národa, který se o dokumenty jen stará. A odmítl postup, kdy byli někdejší důstojníci hospodářské kontrarozvědky zbaveni mlčenlivosti až dodatečně po podání svědectví.

Pro budoucí podobné spory může být směrodatné, že Ústavní soud zpochybnil věrohodnost výpovědí bývalých příslušníků StB. Dosud přitom obecné soudy ke svědectví "estébáků" přihlížely, a to na úkor dobových úředních dokumentů. V Babišově případě například svědci tvrdili, že se záznamy o jeho spolupráci s StB z různých důvodů falšovaly.

Skutečnost, že se před listopadem 1989 tajní policisté podíleli na prosazování komunistického režimu, však podle Ústavního soudu "objektivně vyvolává pochybnosti o jejich důvěryhodnosti". To vrací klíčovou roli písemným pramenům, v nichž je více než deset záznamů o agentu Burešovi, což bylo v StB Babišovo krycí jméno.

Obecné soudy dříve nevyhověly jenom Babišovi. Stejným způsobem si minulost díky dodatečným výpovědím svědků očistily desítky lidí, kteří figurují v seznamech StB. Šéf Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák už naznačil, že verdikt Ústavního soudu může pomoci zvrátit i další případy, v nichž jeho instituce dosud u obecných soudů neuspěla.

Babišův případ se nyní vrací k odvolacímu Krajskému soudu v Bratislavě, který by měl respektovat pokyn ústavních soudců a původní žalobu proti Ústavu paměti národa odmítnout. Podle některých názorů Babiš nemusí uspět ani napodruhé. "Rozhodnutí Ústavního soudu velmi zužuje prostor k tomu, aby se výpovědi bývalých příslušníků braly v potaz," myslí si právní zástupce Ústavu paměti národa Pavol Poláček.

Do vrcholící předvolební kampaně v Česku vnáší rozhodnutí slovenského soudu prvek, který může v důsledku Babišovi zkomplikovat povolební vyjednávání. I když má vítězství téměř jisté, musí nyní o to víc bojovat o každé procento odevzdaných hlasů.

Prezident Miloš Zeman už fakticky přislíbil, že pověří sestavením vlády vítěze voleb. Pro ANO bude samozřejmě mnohem příjemnější, když mu vysoký počet hlasů umožní sestavit koalici pouze s jednou další stranou. Naopak při spojení se dvěma stranami by se síly vyrovnávaly, neboli ANO by obsadilo kupříkladu jen polovinu křesel ve vládě a druhou dva koaliční partneři. Pokud se ve volbách potvrdí klesající trend podpory ANO, bude muset Babiš s touto variantou počítat.

S přispěním Kateřiny Frouzové