Pokud chtěli Andrej Babiš a hnutí ANO prosadit, aby Česko těžilo své zásoby lithia na Cínovci v Krušných horách samo, měli začít dříve. Nejpozději letos na jaře.

Tehdy ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem (ANO) udělilo australským těžařům klíčové povolení, které zamezuje v průzkumu a těžbě jiným subjektům, včetně státu. Debatu, zda by mělo Česko jít do podnikatelského rizika, které je s každým nákladným průzkumem a těžbou spojené, tak Babiš otevřel pozdě.

Sporem o lithium se bude ve středu zabývat Senát, v pondělí Poslanecká sněmovna. Krátce před parlamentními volbami se kvůli těžbě kovu využívaného k výrobě baterií začali vzájemně obviňovat sociální demokraté a ANO.

"V dubnu jsme dostali od ministerstva životního prostředí předběžný souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Do roku 2025 o něj nemůže požádat nikdo jiný," uvedl Richard Pavlík, ředitel společnosti Geomet, vlastněné australskými těžaři European Metals.

Společnost má navíc už od roku 2010 povolení k průzkumu, které letos v lednu prodloužili úředníci Brabcova ministerstva. Tato rozhodnutí jsou pro to, kdo bude v Česku těžit lithium, nejspíš důležitější než memorandum, které ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček z ČSSD podepsal s Australany na začátku října. "Memorandum zavazuje spíš nás, že budeme lithium zpracovávat v Česku. Právní podklad k těžbě to není, o tu budeme muset žádat báňský úřad, až budeme připraveni, což nebude dříve než na konci roku 2019," dodal Pavlík.

Není však pochyb, že stát memorandem vyjadřuje vůli povolení k těžbě Australanům dát. Opak by znamenal nedodržení slova. Zvláště když společnost do průzkumných vrtů, analýz, výpočtů zásob a studií proveditelnosti investovala už 350 milionů korun.

11,6 miliardy

korun je předpokládaný zisk z těžby lithia na Cínovci v Krušných horách za období 21 let. V této výši jej vyčíslila studie proveditelnosti.

Někteří právníci se navíc obávají, že firma by mohla v případě odstoupení státu od dohody operovat i s poměrně vágně formulovaným memorandem.

"V mezinárodní arbitráži má jakékoliv pozitivní vyjádření státu nějakou relevanci. Navíc historicky tu s našimi politiky a rozdáváním koncesí nemáme dobrou zkušenost. Namístě je nejvyšší opatrnost," uvedl právník Vladimír Balaš, který je specialistou na mezinárodní právo a arbitráže. Naráží například na privatizaci státních vodáren v 90. letech.

Začít by se muselo od nuly

Několik rozhodnutí, jejichž existenci ministr Brabec pro HN přiznal, dělá ale celou debatu o memorandu minimálně opožděnou a ukazuje spíš na snahu Andreje Babiše odpoutat pozornost od svých problémů k jinému atraktivnímu tématu.

Pokud by se Česko skutečně chtělo rozhodnout, že ložiska lithia prozkoumá a bude těžit samo, dostalo by se k první akci až po roce 2025. Samotná těžba by nemohla začít dříve než po roce 2030. Stát by mohl jen těžko počítat se spoluprací společnosti Geomet.

"Kdokoliv nový by musel začít znovu od nuly, s přípravami, průzkumem, analýzami. To je proces minimálně na sedm let, my bychom se na tom už nepodíleli," řekl Pavlík.

Jenže co bude po roce 2030, je nyní těžké odhadnout. Cena lithia se může zásadně změnit, jiné mohou být technologie, možné je, že na trhu přibude lithia z recyklace. Šanci stát se velmocí v těžbě lithia navíc nejspíš uchopí jiné evropské země, například Srbsko, které se letos dohodlo na těžbě svých zásob v údolí řeky Jadaru.

Proč vlastně ANO nezačalo s debatou o lithiu dříve než dva týdny před volbami, kdy mu klesají volební preference? Brabec říká, že se jeho ministerstvo ozvalo na jaře, při novelizaci surovinové politiky státu. "Tam jsme upozorňovali, že stát musí více zohlednit klíčové suroviny, měli jsme zásadní připomínky, které vláda schválila," uvedl ministr, jenž vinu za rozhodnutí svého úřadu svádí na ministerstvo průmyslu a obchodu, které se svěřením průzkumu Australanům souhlasilo.

Babišova náhlá razance

Razanci, s jakou se nyní ANO a zejména jeho lídr Babiš do lithia pustili, však tehdejší Brabcovy kroky neměly.

A Babiš se až do minulého týdne k lithiu nevyjadřoval. Ve své knize mu věnuje jedinou větu, kterou si přeje, aby ho těžil stát. ANO přitom mělo během celého volebního období dostatek příležitostí debatu o těžbě lithia rozpoutat. O záměru psaly všechny české noviny a weby, na oficiální úrovni o něm jednali například zástupci státu, firem a odborů letos v červenci.

Pokud se lithium začne opravdu těžit, investice na otevření hlubinného dolu na Cínovci a výstavbu zpracovatelských závodů by se podle odhadů měla vyšplhat na 10 miliard korun. Přinesla by kolem tisícovky míst, v dole by pracovalo přes 600 pracovníků, zbytek v závodech navázaných na těžbu.

Celkové množství rudy na Cínovci je podle posledních průzkumů 656 milionů tun. Předběžná studie proveditelnosti propočítala prvních 21 let provozu dolu, během nich by těžaři dobyli maximálně 37,8 milionu tun rudy. Z nich lze získat 462 tisíc tun karbonátu lithia v odhadované tržní hodnotě 99 miliard korun.