Většina Čechů odmítá přijmout euro, zároveň si ale přeje udržet Česko v centru evropského dění. Tento dlouhodobý rozpor dokazují různé průzkumy veřejného mínění. Je však jasné, že Češi si budou muset vybrat. Zachování koruny by znamenalo, že země se ocitne na evropské periferii. Lídři EU čím dál víc mluví o tom, že na budoucnost unie by měly mít rozhodující vliv právě státy platící eurem.

Postoj Čechů je vskutku paradoxní. Čtyři z pěti tázaných jsou proti přijetí eura, ale i pro zachování či posílení vztahů s EU. Tato čísla potvrdil například dubnový průzkum agentury CVVM i srpnový společnosti Median pro ČT. Stejně jako
předchozí šetření agentury STEM.

"Češi vnímají euro jako nástroj národního útlaku," říká sociolog a ředitel STEM Jan Hartl.

Nesourodost v postojích české společnosti naznačuje, že zdejší politici neumí lidem vysvětlit současnou podobu sjednocené Evropy a to, jak si její budoucnost představují hlavní hráči: Francie a Německo.

Z ekonomického hlediska nelze podle odborníků jednoznačně říct, že rychlé přijetí společné evropské měny je pro české hospodářství tím nejvýhodnějším. Se vstupem do eurozóny je třeba počkat alespoň do doby, než bude jasné, že se euro zcela zotavilo z finanční krize. Zatím se Evropská centrální banka stále snaží ekonomiku eurozóny dopovat tím, že do ní pumpuje levné peníze.

Z politického hlediska se ale přijetí eura jeví jako nutná podmínka ukotvení Česka na Západě v době, kdy část domácích politiků táhne zemi na Východ.

"Odmítnutí eura by vedlo k postupné závislosti nejprve na ekonomice Číny a Ruska. V krátké době by to znamenalo politickou závislost na těchto velmi silných a agresivních imperiálních mocnostech," tvrdí bývalý velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský.

Jak velký vliv oproti zbytku získají země s eurem, zatím není rozhodnuto. Lze vycházet jen z vizí, které nedávno představil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Nastínil několik plánů, na kterých by se podle něj měly shodnout hlavně země eurozóny. Ta by především měla mít svůj vlastní rozpočet, který by pomáhal těm zemím, jež provádí ekonomické reformy, ale současně trpí vysokou nezaměstnaností.

Týkalo by se to tedy hlavně zemí ze Středomoří.

Důležitým nápadem je i to, že banky eurozóny budou povinně přispívat do jediného fondu pojištění vkladů. Z něj se v případě krachu bank vyplácí peníze střadatelům. Nyní takový fond funguje v každé ze zemí.

Vývoj názoru Čechů na přijetí eura

Berlín se zatím k postoji Francie jednoznačně nevyjadřuje. V Německu se po zářijových volbách čeká, až počtvrté zvolená kancléřka Angela Merkelová sestaví novou vládu.

Právě shoda obou klíčových zemí eurozóny bude mít podle Michala Kořana z české pobočky think-tanku Aspen Institute rozhodující vliv na to, jak se zachová Česko. "Pokud se dohodne Německo s Francií a bude to přijatelné pro zbytek Evropy, Česko podle mě nezůstane stranou," odhaduje Kořan.

Z pohledu českých politických stran, které mají podle průzkumů šanci získat křesla v nové sněmovně, je vyrovnaný poměr odmítačů a příznivců eura, včetně těch opatrných.

Pouze jediná strana však krátce před volbami hlasitě podporuje co nejrychlejší přijetí společné evropské měny − TOP 09.

"U nás panuje tendence zásadním způsobem zveličovat problémy eurozóny," říká europoslanec Luděk Niedermayer.

To potvrzuje srovnání Česka se Slovenskem, které euro přijalo na prahu globální finanční krize v roce 2009. Český HDP se v době celosvětové deprese propadl celkem ve třech letech, zatímco Slováci měli pouze jednoroční pokles.

Přijetí eura podporují také další strany: ČSSD, KDU-ČSL a piráti. Ale jen velmi opatrně.

"V dlouhodobém zájmu Česka je euro, v tuto chvíli bych se ale neukvapoval," zní modelová reakce z úst místopředsedy lidovců Ondřeje Benešíka.

Postoj sociálních demokratů je podobný. Premiér Bohuslav Sobotka v pondělí řekl, že setrvání v tvrdém jádru EU, a tedy přijetí eura jsou klíčové. Volební lídr strany a kandidát na předsedu vlády Lubomír Zaorálek je ale střízlivější. Eurozóna prý stále nemá jasná pravidla hry a bez nich se o konkrétním datu mluvit nedá.

Proti přijetí eura jsou dlouhodobě komunisté, ODS i SPD Tomia Okamury. Nově se k nim přidal i hlavní favorit voleb, hnutí ANO. Ve volebním programu uvedlo, že je důležité zachovat korunu a nesnažit se přijmout euro.

Před minulými volbami na podzim 2013 přitom jeho lídr Andrej Babiš prohlašoval, že přijetí eura prosazuje.