V době vyznačující se nízkou inflací a setrvalým růstem kapitálových trhů je poměrně snadné úspěšně investovat. Navíc se v posledních letech roztrhl pytel s inovativními formami investic. Bohužel mnoho lidí kvůli neznalosti, pohodlnosti nebo nedůvěře nechává své volné peníze ležet ladem.

Vklady v bankách peníze před inflací neochrání. Úroky se na nich pohybují do jednoho procenta, zatímco inflace dosahuje dvě procenta (srpen 2017). O něco vyšší zhodnocení nabízí státem podporované stavební a penzijní spoření, kde jsou však peníze termínově i účelově vázány.

V Česku jsou nejvíce zažitým způsobem investování podílové fondy. Podle typu a zvolené strategie mohou vynášet i desítky procent ročně. Od hrubého výnosu je ale potřeba odečíst správcovské poplatky, které mohou být vysoké. Navíc možnost peníze využít dříve je limitována výstupním poplatkem. Zamyslet se je ale třeba i nad tím, zda své peníze chcete nechat v aktivně řízeném fondu. Výzkumy totiž ukazují, že většině manažerů se dlouhodobě nedaří dosahovat vyšších zisků, než je schopen zajistit růst samotného trhu.

Není se co divit, že i u nás jsou na vzestupu nové platformy umožňující alternativní investování do půjček (s ročním zhodnocením 3−10 procent), dluhopisů (4−10 procent), start-upů (6−9 procent), firemních pohledávek (4−6 procent) či realitních projektů (4−6 procent). Nabízejí vyšší výnosy, nízké poplatky a příběh. Jejich nevýhodou je značné riziko a nízká likvidita. Většinou totiž neexistuje sekundární trh, na kterém by bylo možné investici jednoduše zpeněžit před vypršením určeného termínu.

Zde platí více než obvykle pravidlo, nedávej všechna vajíčka do jednoho košíku. Odborně jde o diverzifikaci. Jejím smyslem je omezit riziko tím, že celkovou investici rozdělíme do typově odlišných strategií. I laik si ale může namíchat rizikově vyvážené portfolio s průměrným výnosem 6 až 10 procent ročně, aniž by musel platit poradce a portfolio manažera.

Diverzifikaci již v sobě obsahuje instrument typu ETF, tedy burzovně obchodovaný pasivní fond (nízkonákladový cenný papír), který kopíruje vývoj několika desítek až stovek instrumentů. Například ETF na americký akciový index S&P 500 (burzovní kód SPY) za posledních 12 měsíců zhodnotil o 20 procent. ETF je v tomto případě "složeno" z 500 akcií amerických společností z různých sektorů a různé velikosti, od Applu, Facebooku a Googlu po automobilky, energetické a strojírenské firmy. A to už je hodně vajíček v různých košících. Navíc lze přikoupit podobně koncipované ETF na dluhopisy, které sice negeneruje vysoký výnos, ale silně přispívá k rozmělnění rizika. Háček u ETF je jediný − nejsou dostupné v korunách. Posílení koruny tak může část zisků umazat, a korunové ETF na pražskou burzu, která letos posílila o bezmála 15 procent, neexistuje.