Stále více společností se snaží předcházet nedorozuměním, která vznikají kulturními rozdíly mezi zaměstnanci z celého světa. Problémy spjaté s mezinárodním prostředím ve firmě se mohou týkat například dodržování termínů. S tím se potýkali třeba v tuzemské výrobní firmě, kde spolu pracují Češi, Slováci, Poláci a Němci.

Zaměstnanci v jednu dobu nedodržovali lhůty dodání zakázek. Němci odevzdali svůj díl práce a považovali to za vyřízené. Když se ostatní snažili práci dokončit, narazili na nesrovnalosti. Jenomže v pátek v podvečer se žádnému německému kolegovi nedovolali. "Němci argumentovali tím, že v pátek odpoledne už je pozdě, že chtějí být s rodinou, Češi a ostatní zase tím, že dřív se k tomu nedostali," říká Dominika Szymańska, konzultantka DMC management consulting. Firma musela nastavit lepší plánování, protože každý národ má jiné pracovní návyky. "V multikulturní firmě nestačí jen přeložit manuál," shrnuje Szymańska.

Asijci pracují déle než Češi

Ve velkých nadnárodních firmách může být situace ještě složitější. Řada z nich si to uvědomuje a předchází případným nedorozuměním. "V pražské centrále pracuje skoro 70 národností, v praxi tu běžně používáme dvacet jazyků. Většinu z nich se tu také mohou zaměstnanci učit," říká Dagmar Císařovská, ředitelka komunikace ExxonMobilu BSC Praha. Ve firmě taky pořádají několik akcí zaměřených na kulturní rozdíly, kde zaměstnance seznamují s národními kuchyněmi a tradicemi.

Podobné je to třeba i v brněnské společnosti Kiwi.com, kde pracuje zhruba stejný počet národností. Tam ve spolupráci s Brno Expat Centrem usnadňují nováčkům nástup do české firmy tím, že je seznámí s městem, s možnostmi ubytování, zdravotní péčí a tím, kde mohou trávit volný čas.

Jak bude firma fungovat, záleží mimo jiné i na tom, jaké národnosti je šéf nebo vedoucí týmu. "Češi jsou na jednu stranu velmi ochotní, na druhou neradi pracují dlouhodobě podle striktních pravidel. To může být problém třeba v japonské nebo jihokorejské firmě," říká Szymańska z DMC management consulting. Podle ní pracují Asiaté déle než Češi, kteří umí lépe vybalancovat osobní a pracovní život. "Japonští muži se soustřeďují více na práci a ženy se starají o domácnost a vychovávají děti," vysvětluje Kendži Oniši z kolínské TPCA.

Problémy s tituly a vykáním

Lotyšského manažera Sergeie Holmeckise překvapilo, že se jeho čeští spolupracovníci umí nahlas ozvat. "Přinášejí promyšlené nápady, jak organizovat naši práci lépe," říká Holmeckis, který pracuje v účtovacím a nákupním centru DTSE.

Řada cizinců si ale v Česku nezvyká úplně snadno. "Ve Španělsku nepoužíváme tituly, proto mi chvíli trvalo si na to zvyknout, teď už se v nich ale orientuju poměrně snadno. Navíc pro mladé lidi to není tak důležité, setkávám se s tím spíš u starších ročníků," říká inženýr z Honeywellu Aitor Herrera Celaya.

CIZINCI V ČESKU

Tituly neradi používají hlavně Američané. Pro ně jsou příliš formální, asi jako vykání, které angličtina vůbec nemá. Přátelský Američan pak může na Čecha někdy působit až falešně.

To Andre Munhoz Pinto, brazilský country manager Avastu, měl jiný problém. "Ze začátku mi vadilo, že Češi dělají přesně to, co se jim řekne. Nic navíc. Já jsem přicházel se šílenými nápady a oni se na mě divně dívali, protože podle nich už byla práce vlastně hotová. U nás v Brazílii je důležité nejen práci dokončit, ale i to, jak se k výsledku dobereme," říká a dodává, že nikdy nezapomene na svou první zimu strávenou v Česku. "V Brazílii je v zimě 25 stupňů," vysvětluje.

Workshopy − kulturní simulace

Některé firmy se snaží cizincům pomáhat. Oblíbené jsou třeba mezikulturní simulace, kdy musí lidé různých národností spolupracovat na řešení úkolu.

"Mají třeba postavit malý dům. Rozdělíme je do několika skupin, jedna je zaměřená na čas, druhá na plánování, třetí na rodinu a čtvrtá má specifický úkol, například se nesmí dotýkat tužky. V každé skupině je samozřejmě mix národností. Pro každou je v tom úkolu frustrujícího něco jiného a simulací se otvírá prostor pro diskusi," popisuje jeden z workshopů konzultantka Szymańska ze společnosti DMC management consulting.

K úkolům každý zaměstnanec přistupuje jinak, svou roli ale hrají i národnosti. "Češi jsou oproti Rusům rezervovanější a chrání si svůj prostor. Když se jich zeptáte na něco, co nevědí, řeknou, že to nevědí, a nesnaží se s vámi dál komunikovat," popisuje svou zkušenost z práce Mikhail Matveyev, ruský manažer strategie v Honeywellu.

Hříčky se slovíčky

Řada nedorozumění může vznikat také při obchodních jednáních. Třeba když vám Brit tvrdí, že něco je opravdu zajímavé, ještě to neznamená, že podepíšete smlouvu. Mnohdy je to přesně naopak.

Japonci zase pravděpodobně nebudou během jednání respektovat vaši pracovní dobu. Jsou zvyklí na mnohahodinová sezení do velmi pozdních večerních hodin.

A spousta věcí zůstane prostě ztracena v překladu. Když například americká firma American Motors uváděla na trh v sedmdesátých letech nový vůz, nazvala ho Matador. Na ostrově Portoriko se ale tento název nesetkal s úspěchem. Ve španělštině toto slovo znamená zabiják, a tak není divu, že auto v Hispáncích velkou důvěru nevzbudilo.

Jaké jsou rozdíly mezi Čechy a cizinci v práci?
Jake_jsou_rozdily_mezi_Cechy_a_cizinci_v_praci_.jpg