Na začátku bylo ázerbájdžánské armádní propagační video. Země se v něm pochlubila novými samohybnými houfnicemi a raketomety. Z videí je zřejmé, že jde o modernizované houfnice Dana-M1, které se vyrábí v Česku. V Černínském paláci a na dalších ministerstvech to vyvolalo překvapení, Česko vůči Ázerbájdžánu oficiálně dodržuje zbrojní embargo.

HN z různých zdrojů zjistily, že se vi­deem a hlavně tím, jak se zbraně do země dostaly, intenzivně zabývají české úřady i tajné služby.

K vývozu vojenské techniky ze země je potřeba souhlas ministerstev vnitra, zahraničních věcí a obrany. Následně obchod s takovým materiálem povoluje ministerstvo průmyslu a obchodu.

"Ministerstvo obrany se v posledních letech nevyjadřovalo k žádnému vývozu armádního materiálu do Ázerbájdžánu. Nevíme tedy, jak se tam zmiňovaná technika mohla dostat," řekl HN mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček o tom, že se tuzemské zbraně objevily v Ázerbájdžánu, neví. Úřad ale nyní zjišťuje podrobnosti, kam byly houfnice Dana-M1 a raketomety RM-70 v posledních letech vyvezeny.

Podobně na dotazy reagovalo i ministerstvo zahraničních věcí, podle kterého navíc Česko "v minulých letech nevydalo ani jedno povolení na vývoz smrtícího vojenského materiálu" do této kavkazské země. "Nejsme si vědomi toho, jakým způsobem mohly být zmiňované celky modernizovaných houfnic Dana-M1 a raketometů RM-70 do Ázerbájdžánu dodány," řekla HN mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová. "Česko v letech 2016 a 2017 navíc některé licence na export modernizovaných houfnic Dana-M1 a raketometů RM-70 zamítlo a současně notifikovalo zamítnutí partnerským zemím EU."

ČR před několika lety schválila prodej speciálních podvozků vozů Tatra do Ázerbájdžánu. "Ale jen proto, že se jedná o nesmrtící materiál, a to právě s ohledem na odmítnutí vyvézt do Ázerbájdžánu vojenský materiál," uvedla Valentová.

Houfnice a raketomety se tak musely z Česka dostat jinou cestou. A právě to nyní podle zdrojů HN z diplomaticko-bezpečnostní komunity zjišťují české úřady a tajné služby.

Redakce položila otázky holdingu Czechoslovak Group, který tatrovky a houfnice Dana-M1 vyrábí. Jeho mluvčí Andrej Čírtek odpověděl, že společnosti holdingu "při prodeji techniky postupují v souladu se všemi zákony i mezinárodními pravidly, které se obchodu se zbraněmi týkají".

"Konkrétní obchodní případy zpravidla nekomentujeme jak z důvodu ochrany obchodního tajemství, tak z důvodu ustanovení o mlčenlivosti ve smlouvách s našimi partnery a zákazníky," uvedl Čírtek.

Mezi Ázerbájdžánem a Arménií panuje napětí od krvavé války o Náhorní Karabach z počátku 90. let, během které zahynulo zhruba 30 tisíc lidí. Na hranicích této nikým neuznané republiky stále probíhají přestřelky. Naposledy se v oblasti tvrdě bojovalo v dubnu 2016. Během čtyřdenních bojů zahynuly zhruba dvě stovky vojáků z obou stran.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě i Evropská unie vydaly svým členům doporučení nedodávat zbraně ani Ázerbájdžánu, ani Arménii. Většina států EU toto nezávazné zbrojní embargo dodržuje, hlásí se k němu i Česko. Neznamená to ale, že by do Ázerbájdžánu neputoval žádný vojenský materiál.

V loňském roce Baku v Česku nakoupilo materiál v hodnotě přes milion eur, o rok dříve to bylo třikrát tolik. Jedná se především o nesmrtící zbraňový materiál.

Embargo však nedodržují všechny země. Baku v posledních letech modernizovalo svou armádu díky ziskům z těžby ropy. Zbraně mu prodávalo Rusko, Spojené státy, ale třeba i Kanada. Moskva přitom prodává zbraně i Arménii, kde má i svou vojenskou základnu. Důležitým partnerem Ázerbájdžánu je také Izrael, který Baku dodal hlavně bezpilotní letouny.

S přispěním Marka Pokorného.