Dva agilní důchodci se baví v pražské tramvaji. "Koho budeš volit?" ptá se jeden. "No ty, co tady dvacet let kradli, určitě ne," odtuší druhý. "Tak koho?" "Bolševiky nemůžu, tu hrůzu si pamatuju ještě dost dobře. Babiše taky ne, fabrikant, co tvrdí, že je sociální, je lhář…" "Tak koho teda?!" "No… asi toho… Okamuru!" Rozhovor, který reálně proběhl, může reprezentovat širší fenomén. Tomio Okamura, objektivně xenofob, eurofob a populista, představuje pro mnoho nespokojených lidí, samozřejmě nejen důchodců, jediný "autentický" a "nezprofanovaný" protest. Je dost důvodů domnívat se, že politik, který dovedně pracuje se strachem z migrace a dokáže se tvářit jako jediná skutečná alternativa, míří výš než k šesti sedmi procentům, jež mu přiznávají výzkumy.

Indicie? Okamura si vede nejlépe ze všech českých politiků na sociálních sítích. Stránku SDP − Tomio Okamura sleduje 265 tisíc lidí. Na to nemá ani Andrej Babiš, jehož osobní profil je na polovině tohoto počtu. Okamura tak úspěšně oslovuje mladé lidi, což dobře ilustrují výsledky projektu "studentské volby". Na učilištích Okamura suverénně vyhrál ziskem 29 procent hlasů. Mimoto Okamura výborně zvládá žánr "beseda před venkovskou hospodou" a úspěšně oslovuje starší lidi, kteří na sociálních sítích nejsou. Dokáže tak zaujmout voliče napříč generacemi.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se