Kouzlo blížících se voleb opět zafungovalo. Pět týdnů před hlasováním se lídři vládních stran ČSSD, ANO a KDU-ČSL sešli nad rozpočtem a dohodli se na dvou věcech: rozpočet pro rok 2018 bude mít schodek 50 miliard korun a k tomu ještě letos najdou peníze, aby mohli od listopadu zvýšit platy učitelů (o 15 procent) i dalších státních zaměstnanců (o 10 procent).

Tento postup vlády kritizují ekonomové i ministr financí Ivan Pilný (ANO). Ekonomům vadí, že při rekordním růstu hospodářství má rozpočet schodek 50 miliard, Pilnému vadí populismus a málo peněz na investice. "Proč bych to nepřiznal. Tento rozpočet není jen politický, je volební. Kdybych nebyl ministr 40 dní před volbami, tak bych rozpočet samozřejmě sestavil úplně jinak," prohlásil Pilný. "My bychom měli investovat, nyní je to příhodné a velmi nutné. Jenže všechny vlády, a tato není výjimkou, peníze projedly," přiznává ministr, který v květnu nastoupil jako náhrada za šéfa ANO Andreje Babiše. Pilný nebude ve volbách kandidovat.

Tím, že vláda přidává peníze státním zaměstnancům, chybí prostředky jinde. V roce 2010 vláda investovala především do silnic, dálnic, bydlení, škol nebo sportovišť přes 114 miliard korun, loni to bylo jen 70,3 miliardy. Pro příští rok počítá ministerstvo financí s investicemi jen 88,4 miliardy korun.

Navíc příští vlády budou muset najít pro státní zaměstnance peníze na vyšší mzdy, které přislíbila současná vláda. K tomu hnutí ANO a sociální demokraté v předvolebních programech už nyní slibují další skokové zvyšování mezd učitelů, lidí pracujících ve zdravotnictví, sociální oblasti a kultuře. A to při riziku, že hospodářství na tom bude časem hůř a peněz bude v rozpočtu méně než příští rok.

Pro představu: zpomalení hospodářského růstu o dvě desetiny procentního bodu znamená výpadek v příjmech rozpočtu přibližně 21 miliard korun. "Ekonomické zpomalení, ne-li nějaká další krize, dříve či později opět přijde. A veřejné rozpočty to potom buď potopí do hlubokého deficitu, nebo si to vyžádá drakonické přiškrcení výdajů," říká Daniel Münich z think-tanku Idea při CERGE-EI.

1,313 bilionu

korun má mít podle zatím pracovní verze příjmy rozpočet pro příští rok. Výdaje mají být 1,363 bilionu korun.

Ekonom Marek Dřímal z Komerční banky upozorňuje, že kvůli extrémně napjaté situaci na trhu práce musí vláda počítat s dalším nárůstem mezd pro státní zaměstnance i v dalších letech.

Rozpočet se nelíbí ani prezidentovi Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavu Hanákovi. "Rozpočet je nekoncepční, politický, nemá dlouhodobě zajištěné příjmy. Navíc v době ekonomického růstu nedává smysl plánovaný schodek 50 miliard korun," stěžuje si.

Premiér Bohuslav Sobotka Hanákovi i ekonomům oponuje a jejich rady, aby vláda více šetřila, nemíní vyslyšet. "Naše hospodářská a rozpočtová politika je úspěšná, země jde nahoru a k politice škrtů se opravdu vracet nebudeme, ať si ji doporučuje, kdo chce." Podobně optimisticky mluví také Babiš, podle něj se na vyšší platy zdroje najdou. "Máme velké rezervy v provozu státu, stát by měl mít IT systémy či majetek spravovat na jedné hromadě. Lze šetřit také centrálními nákupy. Na Úřadu vlády není potřeba zaměstnávat 800 lidí, máme moc ministerstev. Je tu prostor na šetření," tvrdí Babiš.

Štěpán Křeček z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze ale politikům vzkazuje, že už dávno měli snížit počty úředníků: "Místo toho se počet státních zaměstnanců zvyšuje. V takovéto situaci je navyšování platů fackou soukromému sektoru. Platy by se měly zvyšovat pouze na základě redukce počtu státních zaměstnanců, elektronizace státní správy a růstu produktivity práce."

Další sezení vlády nad rozpočtem se odehraje za dva týdny, během kterých budou nadále v pohotovosti i odbory. Jejich předáci sice přivítali včerejší slib zvýšení platů, ale chtějí počkat, až kabinet toto zvýšení definitivně schválí.