Když ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) navrhla v srpnu vládě, aby časem už nebylo možné posílat malé děti do ústavní péče, podpořili ji jen tři její straničtí kolegové. Útlum kojeneckých ústavů pro děti do tří let tak v dohledné době nepřijde. "Jak je možné, že návrh na zavírání ústavů není před volbami dobrým znamením, ale špatným?" kroutí hlavou maďarská odbornice na práva a ochranu dětí Maria Herczogová a upozorňuje, že Česko je v tom, jak na ústavní péči lpí a nijak její roli nezpochybňuje, v Evropě ojedinělé.

Například Slovensko věkovou hranici, pod níž není možné odebrané děti do ústavu umisťovat, postupně zvýšilo na šest let a počítá s jejím dalším zvedáním. V Maďarsku zákon stanoví, že od příštího roku do ústavu přestanou putovat děti pod 12 let. Herczogová však přiznává, že praxe v její rodné zemi zatím za předpisy zaostává.

Někdejší předsedkyně Eurochild, evropské sítě organizací chránících dětská práva, připomíná výzkumy, které prokázaly, že děti z ústavů ve srovnání se šťastnějšími vrstevníky dosahují nižšího vzdělání a méně často v dospělosti žijí spokojeným rodinným životem. "To dokazuje, že ústavy nedělají dobrou práci. Ne proto, že by nechtěly, ale proto, že to prostě nedokážou," je přesvědčená Herczogová a hovoří o "ústavní lobby", která bojuje za zachování svých pracovních míst.

Postupné zvyšování věkové hranice, pod níž by děti nekončily v ústavech, obsahoval i poměrně podrobný plán Marksové. Nejenže o něm nepřesvědčila koaliční lidovce ani hnutí ANO a proti změnám byli i zástupci ODS, TOP 09 či komunistů, ministryně narazila už u svých spolustraníků z ČSSD. Kojenecké ústavy spadají pod ministerstvo zdravotnictví a jeho šéf Miloslav Ludvík je hájil coby instituce, které odloženým dětem poskytují potřebnou zdravotní péči.

Tento argument ale Herczogová má za špatný vtip. "Proč tedy tyto děti nejsou v nemocnici, když potřebují čtyřiadvacetihodinovou odbornou péči? Ani těžce postižené děti ji nepotřebují," říká a podotýká, že běžné rodiny také nikdo nenutí, aby děti s postižením odevzdaly lékařům.

Hnutí ANO ve svém programu slibuje, že po volbách zapracuje na tom, aby "děti postupně vůbec nemusely být umisťovány do kojeneckých ústavů". Jejich úplné zrušení však neplánuje. "Nemyslíme si, že budou moci úplně vymizet. Ať se nám to líbí, nebo ne, máme u nás děti, které dlouhodobí ani profesionální pěstouni zatím nechtějí," vysvětluje poslankyně Radka Maxová, která má v ANO na starosti sociální otázky. Podle Herczogové ale není důvod, proč by děti s postižením nemohly žít v náhradních rodinách za předpokladu, že stát pěstouny řádně vzdělá a zaplatí.