Ještě nezapadá slunce nad operou
Carolyn Abbateová, Roger Parker: Dějiny opery, Dokořán a Argo

Posledních 400 let v operním umění se rozhodli popsat renomovaní muzikologové Carolyn Abbateová a Roger Parker. Londýnský expert je znám zvláště studiemi o Donizettim nebo Verdim, Abbateová o dějinách opery přednáší na předních univerzitách. Ve svém společném a obsáhlém díle samozřejmě nevynechali žádného z velkých skladatelů, přitom však barvitě líčí i společenské, politické či ekonomické souvislosti, za nichž jejich slavná díla vznikala. A co operu čeká v 21. století? Budiž ke cti autorů, že se ožehavé otázce nepokusili elegantně vyhnout, ale učinili z ní téma závěrečné kapitoly. V čase, kdy takřka nevznikají žádná nová operní díla a publikum v hledišti stárne a stárne, nehýří sice nekritickým optimismem, ale na operu přesto sázejí. Zatím nikdo totiž nevynalezl dokonalejší a životaschopnější zpěvnou jevištní formu. Co třeba muzikály? Sotva přežijí jednu sezonu.

Tak začala globalizace
Jürgen Sarnowsky: Objevování světa, Vyšehrad

Profesor středověkých dějin na hamburské univerzitě se ve své nejnovější publikaci vrací k objevitelským cestám, a to "od Marka Pola po Humboldta". Zve nás na výpravu napříč kontinenty, přičemž vyplouváme v raném středověku a zakotvíme až v 19. století. Je to velká cesta, při níž se setkáme nejen s Vaskem da Gamou, Magalhaesem či Jamesem Cookem, ale i řadou méně známých cestovatelů, dalo by se tedy očekávat, že záhy dojde snad u každého čtenáře laika k zahlcení hromadou dat, fakt a technických údajů. Opak je ale pravdou. Stejně jako slavní dobrodruzi i autor dovede udržet svůj "koráb" na vlnách čtivosti a nabízí mimo jiné neotřelý pohled na tehdejší obyvatele Evropy. Z lodních deníků, cestopisů a kronik se dozvěděl spoustu informací o jejich myšlení, plánech a snech − a, mimochodem, také o jejich vědeckých ambicích. Řekli byste třeba do britského korzára Williama Dampiera, že si při výpravě do jižního Pacifiku kreslil do notesu cizokrajné ptáky, ryby či rostliny a tyto přesné záznamy i s nasbíranými vzorky po návratu předal Královské společnosti?

Ejhle, ekonomie!
Hana Lipovská: Moderní ekonomie, Grada

"Firma Elektrolux udělala s mým tatínkem veliké terno… Prodal vysavače i sedlákům v Nesuchyni, kde dosud neměli elektriku. Slíbil jim přirozeně, že jim pomůže elektriku zavést, ale nikdy to neudělal. Prodal vysavač svému třídnímu učiteli Lukešovi, po kterém v dětství hodil kalamář, a prodal vysavač i strážmistrovi Králíčkovi, ten mu kdysi vzal pušku při pytlačení. Přesvědčil ministerského předsedu Malypetra, že si musí koupit ledničku, a dr. Edvardu Benešovi prodal ledničky hned dvě." Samozřejmě, vzpomínáte si. Ještě dnes snad mají děti ve škole jako povinnou četbu Smrt krásných srnců od Oty Pavla. Na tom není nic tak překvapivého. Když ale na jeho půvabnou češtinu a fenomenálního tatínka narazíte v ekonomické učebnici, je to přinejmenším trochu nezvyklá situace. A co když pak ještě otočíte pár stránek a začtete se do úryvku z Remarquova Černého obelisku, Hrabalova Obsluhoval jsem anglického krále, či dokonce do Molièrova Lakomce…? Ekonomie v podání Hany Lipovské, jež přednáší tento obor na Masarykově univerzitě v Brně, je prostě úžasně zajímavé území, které stojí za to probádat. Věda o životě každého z nás, a to bez rozdílu data narození či povolání. Toho si koneckonců byl vědom i pan Popper.