Ve věku sedmašedesáti let v neděli zemřel basista a kytarista Walter Becker, spoluzakladatel vlivné kapely Steely Dan. Uvedla to hudebníkova webová stránka.

Sestavu mísící jazz, rock, pop a soul s chytlavými melodiemi a náročnými rytmy založil Becker společně s klávesistou a zpěvákem Donaldem Fagenem.

Ve své nejslavnější éře v 70. letech minulého století Steely Dan slavili úspěch s hity Reelin’ in the Years, Do It Again, Rikki Don't Lose That Number nebo Deacon Blues.

Walter Becker se narodil roku 1950 v New Yorku. Už v mládí obdivoval jazzové velikány Charlieho Parkera, Dukea Ellingtona či Johna Coltranea. Právě úcta k jazzu ho roku 1967 spřátelila s Donaldem Fagenem, tehdejším spolužákem z newyorské Bard College.

„Začínali jsme tím, že jsme u pianina skládali ulítlé písničky na chodbě ve Ward Manor, trouchnivějícím starém baráku u řeky Hudson, kde měla Bard College své koleje,“ vzpomněl Fagen v neděli v textu, jejž přetiskl americký časopis Variety.

Fagen s Beckerem se nejprve živili jako nájemní muzikanti. Později se přesunuli do Los Angeles a roku 1972 vydali album Can’t Buy a Thrill, první pod hlavičkou Steely Dan.

Název kapely si vybrali podle bizarního robertka, o němž padne zmínka v Nahém obědu, beatnickém románu spisovatele Williama Burroughse.

Přestože složení sestavy se neustále měnilo a na deskách Steely Dan účinkovali pozvaní instrumentalisté, například saxofonista Wayne Shorter, bubeníci Jim Keltner a Steve Gadd nebo kytarista Larry Carlton, v jádru sestavy stáli vždy Fagen s Beckerem.

„Nezajímají nás fúze jazzu a rocku,“ vymezoval se Becker roku 1974 v rozhovoru pro časopis Rolling Stone vůči tehdy populárnímu žánru.

„Hrajeme rokenrol, ale přitom swingujeme. Chceme, aby muzika měla ten nepřetržitý tep, tu lehkost, aby se pořád hnala dopředu jako jazz,“ dodal.

O sobě Becker říkal, že se hrát naučil podle učebnice hudební teorie. „Zajímaly mě jen akordy. Pak už jsem zhltnul jen Harvardský slovník hudby a věděl jsem vše, co bylo nutné vědět,“ dodal.

Na Can’t Buy a Thrill, debutové desce Steely Dan, se nacházely hity Reelin’ in the Years, Dirty Work nebo Do It Again – a Walter Becker tehdy ještě hrál na basu.

Roku 1973 kapela vydala druhé studiové album Countdown to Ecstasy, kde už většinu skladeb od kláves zpíval Donald Fagen. 

O rok později následovala nahrávka Pretzel Logic s možná vůbec největším hitem Steely Dan zvaným Rikki Don’t Lose That Number.

Roku 1977 vyšlo album zvané Aja, z něhož kromě stejnojmenné titulní písně pochází kompozice Peg či Deacon Blues. Časopis Rolling Stone zařadil Aju mezi 500 nejlepších desek všech dob. Dodnes se jí prodalo přes 5 milionů kopií.

„Mezi největší americké hudební superskupiny patří Fleetwood Mac, Eagles, Chicago a Steely Dan. Teď už na ten seznam patří,“ pochvaloval si roku 1977 po vydání Aji tehdejší manažer bandu Irving Azoff.

Přesto se Steely Dan o pouhé tři roky později rozpadli.

Kapela se po letech dala znovu dohromady na přelomu tisíciletí, kdy natočila svoji první desku za dvacet let. Jmenovala se Two Against Nature a roku 2001 obdržela čtyři sošky Grammy včetně té pro album roku.

Tentýž rok byla skupina v americkém Clevelandu uvedena do Rockové síně slávy. Ta jejich alba ze 70. let popisuje jako „pokřivená, jemná a vysoce literární“ díla, jež obdivují „znalci popových nápěvů, jazzových harmonií i suchého humoru“.

Donald Fagen svého zesnulého spoluhráče Beckera v neděli popsal jako muže „cynicky smýšlejícího o lidské povaze, včetně své vlastní, a přitom neuvěřitelně vtipného“.

„Jako tolik dětí z rozvedených rodin uměl fantasticky tvůrčím způsobem napodobovat, číst drobné náznaky v lidském výrazu a to vše přetvořit v překypující, sžíravé umělecké dílo,“ dodal Fagen.

Walter Becker musel letos odříct několik koncertů, protože se zotavoval po nespecifikovaném lékařském zákroku, uvedl časopis Billboard.

Poslední nahrávkou Steely Dan zůstává Everything Must Go z roku 2003. Ještě o pět let později Becker vydal sólové album zvané Circus Money.