Všechno je to kampaň, v tom má Andrej Babiš jistým způsobem pravdu. Vše, co se v době kampaně stane, může ovlivnit volby. Neznamená to ovšem nutně, že by na Babiše někdo něco zlovolně šil. Znamená to především, že se mu v krajně nepříhodnou dobu vrací jeho vlastní slova a postupy. O načasování Babišova trestního stíhání lze debatovat, nad způsobem zveřejňování jeho výroků lze pozvedat obočí (anonymní twitterový účet Skupiny Šuman je dost děsivý úkaz), ale hlavní je obsah. A ten je, s odpuštěním, čím dál hustší. Nejdůležitější otázkou tak nyní je, zda bobtnající chuchvalec pochybností kolem praktik Andreje Babiše naruší zatím neotřesitelnou pozici jeho hnutí a jeho samotného jako presumptivního premiéra.

Dosud se zdálo, že Babišovi neublíží nic. Ani lhaní kolem vlastnictví Čapího hnízda (od "nevím, čí to je" po "patřilo to mé rodině"), ani daňové kouzelnictví s korunovými dluhopisy (pikantní u politika, který "zaklekne" na každého, kdo má problémy s placením daní), ani podezření z využívání vlastních médií proti politické konkurenci (drsné u někoho, kdo přísahal na zdraví vlastních dětí, že to dělat nebude). Jenže nikde není psáno, že Babišova imunita vůči důsledkům skandálů všeho druhu musí do voleb vydržet. Podobně jako se při ohřívání vody zdánlivě dlouho nic neděje a najednou se − po dosažení bodu varu − začne měnit skupenství, může se najednou i podpora Babiše začít vypařovat jako pára nad hrncem. V hnutí ANO je už patrná nervozita (najít někoho, kdo by byl o situaci ochoten mluvit do médií, je dost oříšek) a u samotného Babiše jakbysmet. Jeho obhajoba je čím dál slabší. Například když tvrdí, že z nahrávek, kde říká, že "naši zaklekli na firmu FAU", vůbec nevyplývá, že by osobně úkoloval finanční správu, ale jen to, že se "něco stalo", je to až úsměvné. Každý, kdo pracuje ve firmě či instituci, ví, že ho jen velmi zřídka úkoluje přímo ředitel či majitel. Závazné požadavky nejrůznějšího typu se "dolů" přenášejí jinak. V žánru "výmluva" už býval Babiš v lepší formě.

Pochybností kolem Babiše je tolik, že se v ANO už nemohou spolehnout, že si vystačí se stokrát opakovanou legendou o spiknutí matrixu. Voliči mohou snadno dospět k závěru, že je toho příliš, takže není možné, aby na tom něco nebylo. Náznaky, že se to děje, už vidíme. Výzkum agentury Median ukázal, že se z tvrdého jádra voličů ANO odloupla čtyři procenta (už ne 21, ale 17 procent), přičemž sběr 60 procent dat probíhal ještě před policejní žádostí o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka ke stíhání. Není vyloučeno, že podpora ANO začíná korodovat.

Ovšem pozor. I kdyby se to dělo, nemusí to mít nakonec na výsledek voleb zásadní vliv. Proč? K vysvětlení zdánlivě paradoxního jevu nám může pomoci analogie z oblasti partnerských vztahů: když chce člověk odejít od partnera, který ho zklamal, zpravidla se současně poohlíží po někom lepším. Nenajde-li, často zůstane u "starého". V politice to funguje podobně. Není-li lepší alternativa, voliči zůstávají. Takže kardinální otázkou je, zda pro voliče, kteří by možná i chtěli od Andreje Babiše odejít, existuje nabídka, kterou by dokázali vnímat jako lepší. A odpověď není pro Babišovu konkurenci dvakrát povzbudivá. Ze sociologických analýz plyne, že voliči Babišovi věří, že udělá stát funkčnější a uživatelsky příjemnější než jeho předchůdci. To je důležité, protože úkazy, kdy stát lidi prudí, stále přetrvávají. Když člověk dojde na úřad, často zjistí, že vedle sedmi razítek, která už posháněl, nemá ještě další dvě, o kterých mu předtím nikdo neřekl, což je k vzteku.

Úvaha většinového voliče může nakonec vypadat takto: "Ano, Babiš je, pokud jde o zneužívání moci, možná i horší než ti, kdo vládli před ním. Ale to je vlastně jedno. Nás se koneckonců jeho brykule, když mu nebudeme překážet, týkat nebudou. Ať si tuhle uloupne pár desítek milionů z dotací, ať si tamhle brutálně zlikviduje konkurenta obchodního či politického, hlavně že my budeme mít pohodlnější vyřizování na přepážkách a opravené silnice."

Výsledek: Andrej Babiš se nachází v labilnější pozici než kdykoliv předtím. Ale to neznamená, že momentální dysbalanci nemůže ustát. Hlavně proto, že jeho konkurence do něj zatím umí jen strkat, její vlastní pozitivní nabídka není valná. Babišova síla je přímo úměrná slabosti nabídky ostatních. Jeho vlastní skandály ho politicky zabít nemusí.