V populárním seriálu Hra o trůny je scéna, ve které nemocného vůdce stepního národa Dothraků, khala Droga, opouštějí přívrženci. "Když se khal neudrží na koni, není to žádný khal," říká jeden z nich. Scéna je poučná i pro současnou politiku. Řeklo by se sice, že dnes je podstatně důležitější udržet myšlenku než udržet se na koni, ale zdraví a kondice politiků hrají v podpoře veřejnosti důležitější roli, než jsme ochotni připustit.

Přesvědčuje se o tom v poslední době prezident Miloš Zeman. Dosud mu u voličů procházelo všechno. Vulgarity, zatahování Česka na Východ, zatahování východní mentality do Česka, ohýbání ústavy, milost pro odsouzeného vraha, okatá podpora jednoho politika a tak dále. Teď se ale zdá, že mu nemusí projít to, za co nemůže a co mu nikdo soudný nepřeje: nemoc, slabost a stále intenzivnější známky stárnutí.

Zemanova podpora aktuálně klesá, podle průzkumů by nedokázal vyhrát druhé kolo volby. Sázkové kanceláře už ho ani nevedou jako hlavního favorita. Legie Zemanových apologetů na so­ciálních sítích ztichla, zesiluje jen pokřik hradního mluvčího, přičemž ovšem tón nabývá hysterických poloh.

Jako by se potvrzoval poznatek z půl roku starého pokusu agentury Median sestavit profil ideálního prezidenta. Lidé v průzkumu často zmiňovali, že by prezident měl být mladší a zdravější než Miloš Zeman. Nyní zřejmě vzhledem ke spekulacím o vývoji prezidentova zdravotního stavu nabývá požadavek na intenzitě.

Dalo by se namítnout, že zdraví a svěžest zas až takovou roli v podpoře politiků hrát nemusí. Václav Havel zdravím zrovna nepřekypoval, a pokud jde o popularitu, nijak zvlášť mu to neubližovalo.

Ovšem je tady oproti Miloši Zemanovi jeden rozdíl: zatímco Havlova autorita vycházela z intelektuální a morální roviny, ke které přirozeně patří jistá křehkost, Zemanova autorita vychází hlavně z agresivního politického chlapáctví, arogance, hřmotnosti, snahy (mnohdy úspěšné) dělat z oponentů idioty. Když se najednou chlapáctví rozplývá pod tíhou věku a fyzično přestává podpírat rétoriku, je zle. Obsah odpojený od formy nefunguje.

Příklad: Zeman mluví často o ženách jako o materiálu. Je to samo o sobě odsouzeníhodné, ale o to teď nejde. Jde o vývoj přijímání těchto výroků ze strany voličů. Když v roce 2013, ještě v plné síle, Miloš Zeman řekl něco v tom smyslu, že zemani museli na rozdíl od vyšší šlechty, která měla právo první noci, nevolnice znásilňovat, a proto nezdegenerovali, byla to pro jeho podporovatele ukázka onoho chlapáctví. Volali: "Podívejte, jaký je to jura!" Dnes, když Zeman prohlásí, že by z "hezkých muslimek burkiny strhal", může to působit, vzhledem k jeho kondici, hodně nepatřičně už i na jeho podporovatele. Inu, kdo s čím zachází, tím může také sejít…

Hrozbu ztráty podpory kvůli zhoršujícímu se zdraví si příznačně dobře uvědomují zejména "chlapáčtí" vládci autoritativního typu. Vladimir Putin se proto nechává fotografovat jako judista a potápěč, vládce Turkmenistánu demonstruje svou fyzickou sílu na videu, kde se prezentuje jako Turkmenátor, a tak dále. Slabosti a stáří se ale bojí prakticky všichni "silní" politici. Třeba Francois Mitterrand zatajoval úspěšně svou chorobu mnoho let v hrůze, že mu ji voliči neodpustí. Miloš Zeman má opravdu důvod k obavám.

Skalní podporovatelé Miloše Zemana proto mění strategii a začínají se dožadovat "úcty ke stáří". Proč ne, jenže úcta ke stáří není nic automatického, je podmíněná atributy "zdravého" stárnutí, jako jsou laskavost, moudrost, smířlivost.

Těžko se může dožadovat bez dalšího "úcty ke stáří" člověk, který má sám pramalou úctu k oponentům, je nesmiřitelný, uráží všechny kolem, vše řeší silově. Archetypálním moudrým starcem se člověk nestává jen tím, že zestárne.

Brutálně řečeno: Když se někdo vytrvale až do pozdního věku prezentuje jako politický Ilja Muromec, těžko se může divit, že začne ztrácet podporu, když jako Muromec přestane vypadat a s legendami z ruských bylin už ho spojuje pouze stakan.

O tom, že vládce musí být "čerstvý", věděl už v předminulém století britský antropolog James Frazer. V knize Zlatá ratolest popisuje ilustrativní příklad z malabárského pobřeží v Indii, kde byl vládce každoročně během rituálu obětován a na jeho místo nastoupil čerstvý kandidát. My jsme tento postup poněkud zcivilizovali. Máme volby, ve kterých ovšem také kandidáti musí obhajovat svou "čerstvost". Bude ji muset obhájit i Miloš Zeman. Ne že by ještě nemohl uspět. Nicméně platí, že všechny jeho dosavadní problémy zatím vyřešil hlavně čas. Problém, který má nyní, čas nevyřeší. Naopak.