Od žádosti policie o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání uběhl týden. Není jasné, jak se bude případ dál vyvíjet, záleží mimo jiné na poslancích, zda oba k trestnímu stíhání vydají. Ovšem za sedm dní jsme se dozvěděli mnohé o Andreji Babišovi a jeho vnímání politiky, o charakteru jeho politické formace a také o některých jeho voličích. A není to nic moc povzbudivého.

Klíč k poznání, jak Babiš vnímá politiku, leží v jeho tvrzení, že trestní stíhání je pokusem o jeho likvidaci. Předseda nejsilnější politické strany neříká nic jiného, než že policie v Česku nefunguje jako policie demokratického právního státu, ale jako nástroj politické perzekuce oponentů. Zhruba jako StB v osmdesátých letech minulého století. Je to samozřejmě nesmysl. V minulosti jsme sice byli svědky různých podivných trestních stíhání, nesporně docházelo k excesům, ale že by v Česku fungoval systém, ve kterém by bylo možné objednat si něčí politickou likvidaci stejně snadno jako automatickou pračku v e-shopu, to zase ne. To bychom byli někde v Turkmenistánu.