Být milionářem není tak těžké, jak se zdá. Vlastně je to dost snadné. Stačí si vytvořit vlastní měnu. Řekněme, že vaše jméno je Jan. Můžete si dle libosti vytisknout, kolik ráčíte z měny, která může nést vaše jméno, třeba tedy Janovky. Nebo Jandolary. Vaše měna vám ovšem bude zcela na nic, dokud ji nezačne uznávat i někdo jiný. Peníze, ač se to nezdá, jsou primárně vztahová, mezi-lidská věc. Peníze, aby měly smysl, mohou existovat pouze mezi lidmi. Nikdy "uvnitř" nich. Koneckonců, každý hloubavější člověk si dříve či později uvědomí, ke svému zklamání či nadšení, že žádnou vnitřní měnu nemá.

Peníze jsou často hanlivě označovány za sobecké. Zároveň však úzkostlivě vyhledávány a shromažďovány, i na úkor osobních morálních obětí. Přitom peníze, (s)měna, jsou možné jen v situaci, kdy toto médium překročí osobní hranice a stane se uznávaným právě nikoli jen "uvnitř" mě samotného (má vlastní hypotetická měna), ale i mimo mě. Peníze, nakolik nás rozdělují, nás zároveň drží pohromadě. Umožňují ajťákovi bez okolků dát si cheeseburger, byť v životě nezasel, krávu nedojil ani neporážel.