Lančmít značky Tulip, vyrobený pro německý trh v Dánsku, je z vepřového masa. Česká verze téže konzervy − na první pohled téměř stejné − je z kuřecího separátu. Hmatatelným důkazem o dvojí kvalitě potravin nedávno vyzbrojili ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) odborníci z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Čeští daňoví poplatníci za toto zjištění zaplatili půl milionu korun a český politik nyní diskriminaci řeší na unijní půdě. Český spotřebitel se má chováním dánského producenta lančmítů a dalších nadnárodních potravinářských firem, které šidí jídlo pro Evropany z Východu, cítit pohoršen.

V tuzemsku přitom kuřecí separát vůbec není v nemilosti. S tím, jak v posledních letech roste domácí produkce drůbežího a prodává se více porcovaného masa, chrlí jatka i více této růžové hmoty. K tomu Češi ještě snědí i to, co neupotřebí Němci, Francouzi či Poláci. Jíst separát, odborně řečeno strojně oddělené maso, které vzniká rozdrcením skeletů (chrupavky, šlachy, kosti se zbytkem masa) drůbeže či prasat po vykostění jatečných těl, naučili spotřebitele zdejší potravináři. Lacinou surovinou nastavují různé uzeniny, paštiky, sekané či masové konzervy. V některých není ani gram masa, pouze čistý separát.