O tom, že se v Belgii objevila vejce kontaminovaná nebezpečným fipronilem, informovaly úřady veřejnost 20. července s téměř dvouměsíčním zpožděním. Už na začátku června jeden podnik nahlásil možný problém. Úřad pro kontrolu potravin se však rozhodl se zveřejněním varování vyčkat do doby, kdy bude vědět více podrobností.

Ve středu se pak belgický ministr zemědělství Denis Ducarme pokusil prodlevu vysvětlit. Podle něj čekal belgický úřad pro kontrolu potravin na závěry z vyšetřování svých nizozemských kolegů, kteří však měsíc mlčeli.

"Když země jako Nizozemsko, jeden z největších vývozců vajec na světě, nepředává informace, je to opravdu velký problém," řekl během schůze parlamentu a dodal, že Nizozemci toxická vejce zaznamenali už loni v listopadu.

Ducarme však neupřesnil, jak se jed do vajec dostal. Úřady zatím vycházejí z toho, že se přimíchal do čisticího prostředku, který se posléze vyvezl i do Nizozemska a Německa.

Vaječný strašák

◼ Fipronil patří mezi pesticidy. Preparát byl vyvinut v 80.­ letech minulého století, na trhu figuruje od roku 1993.

◼ Přidává se do přípravků proti blechám, vším a klíšťatům – narušuje centrální nervový systém hmyzu.

◼ Nesmí se ale podávat zvířatům, jejichž maso konzumují lidé. Podle Světové zdravotnické organizace patří k mírně toxickým. Vysoká dávka může způsobit nevolnost a závrať.

Aféra Belgičanům cosi připomíná. Podobnou politickou krizi už zažili.

V roce 1999 je ovládla vlna paniky, když zjistili, že kuřata, která několik měsíců jedli, obsahovala rakovinotvorné látky.

Posléze se toxický dioxin našel také ve vepřovém i hovězím a v mléčných výrobcích. Do potravin se dostal skrze kontaminované krmivo, které vyráběla vlámská společnost Vetsmelter Verkest. Stejně jako nyní i v roce 1999 úřady o problému věděly dříve, než se rozhodly informovat veřejnost. Tehdy mlčely dokonce celé měsíce. Následně se masově vybíjela zvířata a vylévalo mléko.

U okolních zemí tím pověst Belgie značně utrpěla, Francie zakázala dovoz velkého množství belgických potravin. Až nakonec vláda tlak neustála a padla.

Strachu z dioxinu se nelze divit. V roce 1976 při havárii v italském Sevesu uniklo z chemické továrny do ovzduší obrovské množství této látky. Ta zamořila dva tisíce hektarů půdy a poté 200 lidí onemocnělo na následky otravy. V malé dávce však pro člověka nebezpečná není, na rozdíl od nyní aktuálního vaječného strašáka − fipronilu. Ten by se do zvířat, jejichž maso budou lidé jíst, vůbec dostat neměl.

Belgický úřad pro kontrolu potravin podle své mluvčí Katrien Stragierové mlčením o nebezpečných vejcích neporušil evropské předpisy.

S tím ovšem nesouhlasí německý ministr zemědělství Christian Schmidt, který belgický přístup kritizoval. Podle něj jde o kriminální jednání a mělo by dojít k potrestání.

Belgie se tak dostává do podobné situace jako před téměř dvaceti lety a ani tentokrát se jí příliš nedaří situaci přesvědčivě vysvětlit.

Skandál také vyvolává otázku, zda se stále dá spoléhat na zákon, který po dioxinové spoušti zajišťuje tamní bezpečnost potravin.