Petronela Brandlová patří zhruba ke třem stovkám bývalých studentů Univerzity Jana Amose Komenského (UJAK), kteří kvůli neprodloužení akreditace ještě nedostudovali a nemají titul potřebný k práci učitele či speciálního pedagoga. "Stále čekám, jestli se UJAK podaří akreditaci obnovit, jak nám slibuje. Informace nemám žádné, už mě to skutečně nebaví," stěžuje si Brandlová.

UJAK přišla o akreditaci před dvěma lety. Hlavně kvůli tomu, že na velké množství studentů měla málo odborně způsobilých učitelů a nezajistila odpovídající praxe.

Univerzita od začátku tvrdila, že neprodloužení povolení vyučovat obor Speciální pedagogika a Speciální pedagogika − učitelství bylo neoprávněné. Letos v červnu Nejvyšší správní soud žalobu univerzity na neoprávněný postup Akreditační komise definitivně zamítl.

"Soud pouze potvrdil absurdní postavení bývalé a novelou zákona o vysokých školách zrušené Akreditační komise," reagovala UJAK.

A přestože slibovala, že se jí podaří akreditaci zase obnovit a studenti budou moci obor dokončit, zatím ještě ani nemohli o obnovení akreditace zažádat.

300 studentů

UJAK z původních 700 ještě nedokončilo studium.

Studenti odešli k Polákům

Brandlová už nechce čekat. Od října začne na radu kamarádky studovat pedagogiku v Karviné, kde sídlí česká pobočka polské Vysoké školy manažerské z Varšavy.

"Bude to pro mě hodně náročné, z Karlových Varů je to dálka, ale nedá se nic dělat," říká.

Shodou okolností nese škola stejně jako pražská univerzita jméno českého učitele národů − Fakulta Jana Amose Komenského. "Je to náhoda. Dříve tu sídlila vzdělávací instituce, která se jmenovala Akademie Jana Amose Komenského," vysvětluje děkanka školy Mariola Krakowczyková.

Chceme, aby děti hledaly kvalitní vzdělání venku?

Podle Brandlové je tam ale stejný systém výuky. Navíc ji vezmou bez přijímacích zkoušek a výuka probíhá pouze o víkendech. Školné za dva roky vyjde nejméně na šedesát tisíc korun.

Aby mohla učit v Česku, musí podstoupit standardní řízení o uznání kvalifikace.

Brandlová není jediná, kdo z bývalých studentů UJAK skončil na zahraniční škole.

Podle ministerstva školství už diplom na slovenské Katolické univerzitě v Ružomberku získalo 220 bývalých studentů UJAK, 45 jich vystudovalo na polské Dolnoslezské vysoké škole ve Vratislavi.

Zhruba 180 jich odpromovalo na českých univerzitách, kterým ministerstvo školství na "studenty navíc" přispívalo. Odpadlíci z Komenského univerzity je příliš nevyhledávali, protože museli dělat přijímací zkoušky a výuka většinou byla i v týdnu. Kolik studentů prošlo fakultou v Karviné, ministerstvo školství neví, oficiálně tam studenti z UJAK nechodili.

Nová akreditace v nedohlednu

Ze 700 studentů nedokončily školu necelé tři stovky. "Dostudování v zahraničí jsem odmítla. Nikdo mi nebyl schopen stoprocentně zaručit, že jejich diplom bude v budoucnu platný i v Česku. Odpovědi typu 'mělo by to tak být' mi skutečně nestačily," vysvětluje Helena Marková. Ráda by dostudovala v Praze, ale už nevidí naději.

Podle mluvčího univerzity Jana Červenky není chyba na jejich straně. "Žádost o akreditaci Speciální pedagogiky máme připravenou od podzimu 2016. Od té doby stále čekáme na souhlas ministerstva školství, bez kterého nelze žádost podat," říká Červenka.

Ministerstvo školství říká, že zatím připravovalo potřebné podklady. Systém udělování akreditací se totiž loni změnil.

"O vydání pozdějšího stanoviska byli zástupci UJAK informováni. Řízení o vydání stanoviska bude pokračovat do konce srpna," uvedlo tiskové oddělení.

Podle bývalé předsedkyně Akreditační komise Vladimíry Dvořákové nese část viny za to, že studenti musí hledat pomoc v zahraničí, i ministerstvo školství. Stovky učitelů v roce 2015 kvůli novému zákonu potřebovaly diplom, ale úřad na vysokých školách nezajistil podmínky k tomu, aby ho mohly získat.