V květnu překvapil manažery realitní skupiny Cimex telefonát. Zaměstnanec banky je upozornil, že nový jednatel žádá o změnu dispozičních práv na účtech. Brzy se ukázalo, že svědomitost bankovního úředníka nejspíš zabránila tomu, aby velká část holdingu včetně hotelové sítě Orea změnila vlastníka. Jde o majetek v řádu miliard korun.

komentář: Vždyť ukrást firmu je tak snadné...

Podle Cimexu, který patří miliardáři Petru Lukešovi, to byl pokus o krádež firmy za bílého dne. Pomocí zfalšovaných dokumentů se chtěl k penězům dostat muž, který se prokazoval za nového majitele patnácti společností holdingu.

S podobnými pokusy o pirátské převzetí se v posledních letech a měsících potýkaly také další firmy. Triky podvodníků jsou vždy podobné: obstarají si falešné dokumenty, například plné moci, kupní smlouvy nebo notářská osvědčení, a předkládají je soudům, když žádají o nové zápisy do obchodního rejstříku. Někdy jsou úspěšní, protože soudní úředníci listiny podrobně neověřují.

V blízké budoucnosti by se však ochrana firem před takovými zloději mohla zvýšit. Uznávaný odborník na obchodní právo Jan Dědič z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík začal připravovat novelu zákona, která má riziko takto snadného "převzetí" společnosti omezit.

Stručně řečeno: pokud někdo požádá soud o změnu v rejstříku, vedení dotčené společnosti o tom dostane upozornění. "Samotným podvodům zabránit nejde. Pokud je falzifikát relativně dokonalý, nemáte šanci," upozorňuje Dědič. Echo, že někdo chce měnit informace v rejstříku, ale dá skutečným majitelům šanci zakročit proti podvodu dřív, než bude pozdě.

Podobně se v nedávné minulosti řešil i problém i s převody nemovitostí. Podvodníci dokládali v žádostech falešné dokumenty a využívali toho, že katastr zapisuje změny rychle. Od roku 2014 je ale v zákoně dvacetidenní lhůta, během níž je dosavadní vlastník o návrhu na změnu informován a může mu zabránit.

Dědičova novela nevzniká na popud ministerstva spravedlnosti nebo některého z poslanců či senátorů. Podnět vzešel přímo od majitelů, které podvodníci chtěli o firmu obrat. Své návrhy se společnosti obvykle snaží prosadit rovnou přes poslance, protože je to rychlejší. Dědič ale chce, aby se předlohou zabývali podrobně také legislativci ve vládě, kteří posuzují zákony v takzvaném připomínkovém řízení.

Obavy firem z pirátských převzetí v obchodním rejstříku může částečně tlumit fakt, že samotné zápisy do rejstříku neslouží jako potvrzení skutečné změny vlastnictví. Klíčové tedy není, co je uvedeno v rejstříku, ale pravé dokumenty, kterými se společnost může prokázat. Pro firmy je to ale každopádně problém, který se snaží co nejrychleji vyřešit.

Potvrzuje to i zkušenost Cimexu. "Jedná se samozřejmě o znatelné komplikace. Vyvíjíme veškeré úsilí, aby provoz zejména vůči našim klientům a obchodním partnerům běžel nadále plynule," ujišťuje ředitel pro vnitřní záležitosti Pavel Šťastný.

Případ už vyšetřuje policie, nakládání s majetkem převedených firem zablokovalo předběžné soudní opatření. Podle rejstříku je ale jediným společníkem "ukradených" podniků stále severočeský podnikatel Viktor Chlup: firmy na sebe nechal napsat po předložení plné moci generálního ředitele Cimexu a notářských zápisů.

Podobným problémům čelí i společnost Trevos. Skuteční vlastníci dostali v lednu 2016 usnesení soudu v Hradci Králové, podle něhož se novým majitelem měl stát jistý Jacek Roman Zielinski a ve firmě se zapíší i noví členové představenstva. Česká policie ani Interpol nedokázaly ověřit, zda Zielinski existuje a jakou má státní příslušnost.

Případ Trevosu ukazuje, že majitelé firem nemohou spoléhat na pečlivost soudních úředníků při prověřování pravosti listin. Návrh neznámých nájezdníků potvrdil i po odvolání opravdových vlastníků Vrchní soud v Praze a v rejstříku se letos v květnu objevila cizojazyčná jména jediného akcionáře i nového vedení. Skutečným majitelům se nakonec podařilo situaci zvrátit a královéhradecký soud po měsíci vrátil údaje v rejstříku do původního stavu.