Burzovně obchodované fondy (exchange-traded funds či ETF) jsou podle analytika společnosti BH Securities Martina Vlčka výhodné pro investory díky nízkým poplatkům. Jejich další předností je pak také široká nabídka, jelikož investiční společnosti nabízejí fondy investující nejen do akcií, ale také do dluhopisů, komodit či měn. Na druhou stranu u některých burzovně obchodovaných fondů může být za určitých okolností problémem nízká likvidita podkladových aktiv.


HN: Jaký je v Česku zájem o burzovně obchodované fondy?

Co se týče BH Securities, tak někteří klienti je využívají hodně, jiní třeba vůbec. Nejvíce ty obchodované v amerických dolarech, které jsou nejrozšířenější, a většinou v oblastech, kde si nedokážou namixovat investiční strategii z jednotlivých akciových titulů. Mezi nejpopulárnější patří fondy na komodity, například ropu nebo zlato.

HN: Využívají klienti ETF více pro aktivní obchodování, nebo naopak pro dlouhodobější investování?

U těch našich klientů, kteří ETF fondy používají, převládá aktivní obchodování na burze. Pomocí burzovně obchodovaných fondů si doplní svoji základní akciovou a dluhopisovou strategii, kterou dlouhodobě drží, a to zejména v českých akciích, na které přímé ETF neexistují. Takže strategii si doplní nákupem zahraničních ETF a tuto část portfolia obvykle aktivně obchodují podle situace na trhu.

HN: Zmínili jsme české akcie. Jsou nějaké ETF fondy, které obsahují české akciové tituly?

Existuje například ETF pro střední a východní Evropu, jeho problémem ale je, že zastoupení českých akcií je velmi nízké. Takže to není přímá sázka na český trh. Spíše v portfoliu ETF převládají akcie z Ruska a Polska. Je to podle mě díra na trhu, že ETF na české akcie chybí, myslím, že by to byl úspěšný produkt.

HN: ETF jsou hodně oblíbené hlavně v USA, zatímco v Evropě a v Česku nadále převládají investice do podílových fondů. Čím je to dané?

Amerika je nejrozvinutější trh jak akciový, tak třeba z hlediska IPO či právě ETF. Je to dáno tím, že je tam jednotná regulace na celém trhu, roli hraje i společný jazyk, takže pro tak obrovský trh se vyplatí vydávat ETF. Tím pádem je na trhu velká konkurence mezi jednotlivými vydavateli ETF, což vede k tomu, že jsou poplatky za správu velmi nízké.

HN: Jaké jsou výhody ETF v porovnání řekněme s podílovými fondy?

Výhodou, hlavně těch pasivních ETF, které kopírují indexy, jsou poplatky. Většinou bývají hodně nízké. Poplatek investiční společnosti za správu například ETF na americký index S&P 500 bývá leckdy i 0,05 či 0,10 procenta ročně z investovaného objemu majetku. Mezi výhody pak patří i flexibilita − kdykoliv v průběhu obchodních hodin na burze lze nakoupit či prodat prostřednictvím ETF celý koš akcií obsažených v podkladovém akciovém indexu a není třeba nakupovat či prodávat jednotlivé akcie. 

Další výhodou ETF je širší nabídka investic. Existují burzovně obchodované fondy na různá aktiva i investiční strategie, a investor se tak dostane k investicím, ke kterým by se třeba jinak nedostal. Kromě akciových fondů existují například i ETF na komodity, vládní a firemní dluhopisy nebo měny.

HN: A jaké jsou nevýhody burzovně obchodovaných fondů? 

Jednou z nich je, že investor se nákupem ETF může dostat k podkladovým aktivům, kterým nemusí zcela rozumět. Proto by se měl před nákupem poradit, ať už s makléřem, či člověkem spravujícím jeho peníze. Problémem může být i nízká likvidita podkladových aktiv v případě, že hodně investorů bude chtít své ETF prodat. Například s některými rizikovějšími dluhopisy, takzvanými junk bonds, se téměř neobchoduje, ale ETF, které je obsahují, se obchodují neustále. Při prodejích tak může dojít k výraznému propadu ceny ETF i pod aktuální hodnotu podkladových aktiv.

HN: Jaké další náklady jsou kromě poplatku za správu spojené s nákupem nebo prodejem burzovně obchodovaných fondů?


Záleží na konkrétním obchodníkovi s cennými papíry, zda má nastaveny fixní poplatky za nákup a prodej, nebo promile z objemu obchodu. Platíte i poplatek burze, ale ten už může být zahrnut do poplatku obchodníka. V případě fixního poplatku je lepší do ETF investovat vyšší částku, aby poplatek netvořil větší procento z investice.

HN: Od jakých částek se dá do burzovně obchodovaných fondů investovat?

Pokud si chce investor vytvořit rozumně vyvážené portfolio, tak by měl investovat do více ETF, a to i přesto, že prostřednictvím jednoho ETF se dá investovat do celého indexu, například S&P 500. Investor by tak měl mít v portfoliu alespoň několik ETF tvořených z různých tříd aktiv, třeba dluhopisů nebo komodit. V tom případě se rozumná minimální investice pohybuje v řádu několika tisíců korun na jeden ETF. Do vytvoření celého portfolia by pak neměl zájemce investovat méně než několik desítek tisíc korun.