Efektivita politických billboardů je před volbami velmi nízká. Ale je léto, komerčně slabé období, a z každého rohu se na nás zase začínají usmívat dokonale vyžehlení kandidáti.

Předvolebních kampaní mám v paměti pěknou řádku, ale žádná mi za ty roky nepřišla tak prázdná jako právě letošní snahy o politický marketing. Dříve se aspoň na billboardech slibovalo. Teď jsou na nich buď dokonale prázdná hesla, nebo podivné filozofické úvahy. Jako by si strany řekly, že nějak se peníze utratit musí a nemít na plakátu heslo nejde.

Na rozpoznání, přečtení a pochopení venkovní reklamy máte obvykle pár sekund. Produkty to mají jednodušší: fotka židle, velké číslo a název prodejny vás k nějakému rozhodnutí posunou.

Ale úderná politická myšlenka, která ve vás vyvolá emoci a spojíte si ji s obličejem, to je vzácnost. Navíc takovým obličejem, u něhož je emoce ve výsledku pozitivní. A pak je tu ještě drobnost: musíte vystoupit z řady jiných obličejů s jinými hesly, u nichž se víceméně střídají jen barvy.

Reálně většinou skončíte u letmo zaznamenané barevné změti, kde bylo napsané něco, byl u toho buď muž (častěji), či žena a asi to byla politická strana, ale mohl to být i realitní makléř. Nebo to bylo pokračování kriminálky na Nově?