Do politiky bych jít nemohl, rychleji mluvím, než myslím, říkal před dvěma lety v rozhovoru pro časopis Ekonom byznysmen Dalibor Dědek. A vida. Už je tam. Ve volbách do sněmovny bude majitel firmy Jablotron kandidovat za hnutí Starostové a nezávislí a pokusí se přitáhnout k formaci další výrazné tváře. Jaké jsou jeho šance a jakou stopu může v české politice zanechat?

K odpovědi na první otázku je nutno přistupovat střízlivě. Dědek je nesporně zajímavá osobnost, která Starostům pomůže. Na Liberecku a Jablonecku ho zná každý, v regionu má − s nadsázkou řečeno − pozici lokálního svatého, podobně jako například na uherskohradišťsku Ivo Valenta, ovšem s tím podstatným rozdílem, že o Dědkovi si nikdo nemyslí, že by byl šíbr. Jeho podnikatelský příběh je podle dostupných informací až neuvěřitelně čistý, pro což mohou být různá vysvětlení, ale nejpravděpodobnější bude to nejjednodušší − že je to prostě pravda. Jméno Dalibor Dědek může do jisté míry fungovat i za hranicemi regionu. Když před dvěma lety hledal časopis Ekonom nového Baťu, u čtenářů Dědek s přehledem zvítězil, řada lidí ho zná jako sponzora vědy nebo si ho pamatuje jako nositele medaile Za zásluhy, kterou dostal od Miloše Zemana. Ale přece jen: bude to − takto narychlo − k výraznému politickému úspěchu stačit? K lehké skepsi svádí vzpomínka na rozjezd projektu Andreje Babiše. Když Babiš založil ANO 2011, na první pokus se svými kandidáty do Senátu naprosto vyhořel a trvalo mu dva roky, než se za využití obrovských finančních prostředků a gejzírů osobní energie stal celostátním fenoménem. Babiš byl přitom v době, kdy vstupoval do politiky, třetím nejbohatším Čechem. Dědek, který je s pěti miliardami majetku na konci první padesátky, by musel stihnout něco podobného za dva měsíce. Je to krajně obtížná mise, takže pokud volební lídr Starostů a nezávislých Jan Farský tvrdí, že nyní "je dosažení 10 procent ve volbách povinností", lze o tom vyjádřit značné pochybnosti.