Na summitu G20 v Ham­burku počátkem července to ještě vypadalo nadějně. První setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem proběhlo úspěšně a prezident USA dával najevo, že je ochoten Moskvě naslouchat. Jenže o pár týdnů později americký Kongres schválil zákon umožňující prezidentovi rozšířit sankce proti Rusku. Ale především mu zakazuje sankce odvolat bez schválení zákonodárci.

"Ničí to perspektivy normalizace vzájemných vztahů a ze Spojených států dělá zdroj nebezpečí pro Rusko," prohlásil obvykle velmi rezervovaný náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabov, jenž odpovídá za vztahy s USA.

Minulý pátek ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo první reakci na nově přijatý zákon. Počet amerických diplomatů v Rusku má klesnout na úroveň počtu ruských diplomatů v USA, tedy na 455. Prezident Putin včera v ruské státní televizi řekl, že zemi bude muset opustit 755 diplomatů Spojených států.

Současně také ruská strana zakázala používání rekreačního objektu v moskevském parku Serebrjannyj bor a jednoho skladu. Oba objekty patří americkému velvyslanectví.

USA vs. Rusko

Nabourání serverů DNC

◼ V červenci 2016 během předvolební prezidentské kampaně zveřejnily WikiLeaks korespondenci klíčových členů Demokratické strany. Stalo se tak těsně před jejím sjezdem a vzápětí musela odstoupit předsedkyně Debbie Wasserman Schultzová. Vyšetřování FBI mělo prokázat, že za únikem jsou hackeři placení Ruskem.
◼ Později americké tajné služby prohlásily, že stejní hackeři se nabourali i do systémů volebních komisí.

Obamovo rozloučení

◼ V prosinci 2016 odcházející prezident Barack Obama v ­reakci na ruské hackerské útoky nařídil vyhoštění 35 ruských diplomatů a uzavření dvou rekreačních objektů patřících ruské ambasádě.
◼ V červenci 2017 Senát schválil další zákon, který dává novému prezidentovi Trumpovi možnost sankce rozšířit a naopak mu zakazuje je zrušit bez souhlasu zákonodárců.

Odpověď Moskvy

◼ Kreml dlouho čekal s reakcí v naději, že nový prezident Trump splní předvolební sliby a Obamovy sankce odvolá. Po přijetí zákona Senátem ale zřejmě ztratil naději.
◼ Moskva tedy nyní nařídila snížení počtu diplomatů USA v Rusku na úroveň 455 osob a zakázala přístup k dvěma nemovitostem patřícím americké ambasádě v ruské metropoli.

Podle zdrojů moskevského deníku Kommersant mohou následovat i další odvetné kroky. Podle Ivana Timofejeva z kremelského think‑tanku Valdaj zákon "nenechává možnost pro kompromisy a betonuje nepřátelskou politiku USA vůči Moskvě na dlouhá desetiletí“. Podobně hovoří i další kremelští experti.

Zákon dává možnost Donaldu Trumpovi rozšířit sektorové sankce, omezit možnosti financování ruských státních společností a další kroky. Trump již řekl, že zákon podepíše, vzhledem k tomu, že jeho případné veto by bylo nejspíše snadno přehlasováno.

Ruští experti se shodují, že krátkodobý dopad na ruskou ekonomiku nebude velký. Ruskou elitu však znepokojuje bod zákona nařizující vypracování seznamu ruských oligarchů a lidí z polostátních ruských organizací, včetně jejich blízkosti k Putinovi, majetku v zahraničí a podobně. Cílem je nejspíš vyvolat rozkol v kremelské elitě.

Moskevští komentátoři, kteří loni zvolení Donalda Trumpa nadšeně vítali, jej nyní stejně emo­cionálně zatracují. "Ukázalo se, že Trump je slabý prezident, který nedokáže proti svým oponentům uhájit svou zahraničněpolitickou linii. Tudíž pro Moskvu ztrácí význam. Protože proč se snažit o nějakou velkou dohodu, když slabý Trump ji nedokáže doma prosadit?" pokládá otázku expert na mezinárodní vztahy Vladimir Frolov.

Podle něj Moskva doufala, že díky Trumpově snaze o zlepšení vztahů a jeho nevelké kompetenci v zahraniční politice by s novým americkým prezidentem mohla manipulovat, aniž by musela příliš ustupovat. "Moskva se vždy spoléhala na osobní diplomacii Vladimira Putina, je to vlastně klíčový zdroj ruské vnější politiky. A přijetím zákona se stal nepoužitelným," myslí si Vladimir Frolov.

Problémem Moskvy je, že nemá příliš mnoho nástrojů, jak by mohla na americké kroky reagovat. Vzájemný obchod je malý, export USA do Ruska loni činil jen šest miliard dolarů. Zákaz ruského exportu do Spojených států by způsobil velké problémy důležitým ruským vývozcům, jako je třeba společnost Rusal, která dodává hliník leteckému výrobci Boeing.