Ropná společnost ExxonMobil se bude soudně bránit proti dvoumilionové pokutě, kterou dostala za údajné porušení protiruských sankcí z roku 2014. Spolu s dalšími velkými americkými společnostmi se Exxon zároveň snaží pozměnit nový zákon, který by rozšířil sankce i na další odvětví kromě ropného průmyslu.

ExxonMobil označuje pokutu za "zcela nespravedlivou" a chce se soudit v Texasu, kde má svoje sídlo. Problémem je osm smluv, které společnost uzavřela s ruskou státní firmou Rosněfť. Za ni dokumenty podepisoval Igor Sečin, jehož jméno bylo už tehdy uvedeno na sankčním seznamu.

Ve své stížnosti Exxon píše, že Sečina seznamy jmenovaly jen jako soukromou osobu. Firma tvrdí, že podle tehdejšího vysvětlení představitelů vlády Baracka Obamy se "sankce vztahovaly jen na osobní aktiva Igora Sečina a nijak neomezovaly byznys se společnostmi, které tento člověk vedl". Exxon také upozorňuje, že v roce 2014 povolilo americké ministerstvo financí Robertu Dudleymu zůstat v dozorčí radě Rosněfti − přestože byl americkým občanem.

Americké firmy

ExxonMobil

Texaská ropná společnost patřila mezi nejaktivnější energetické firmy na ruském trhu. Jejím hlavním partnerem byla státní Rosněfť, se kterou pracovala na řadě projektů hlavně v Arktidě. Tehdejší šéf Exxonu Rex Tillerson získal ruské vyznamenání za přátelství.

Boeing

Americká letecká firma do Ruska dodává ročně desítky letadel různým společnostem, včetně státního Aeroflotu. Současně se obává, že Rusko by mohlo v rámci odvetných opatření zakázat vývoz titanu, který firma potřebuje pro své letouny.

MasterCard

Karetní společnost musela kvůli sankcím v roce 2014 odříznout klienty některých ruských bank. Nové ruské zákony ji nyní nutí držet data uživatelů na serverech v Rusku. Moskva také intenzivně prosazuje vlastní karetní systémy.

Firma se pro soud rozhodla z principu. Pokuta ve výši dvou milionů dolarů rozhodně nemá vliv na hospodaření ExxonMobilu, který za loňský rok vykázal zisk ve výši 7,84 miliardy dolarů.

Pikantnost celé situaci dodává fakt, že firmu tehdy vedl Rex Tillerson, který nyní zastává funkci amerického ministra zahraničí. Vláda Donalda Trumpa tvrdí, že rozhodnutí o pokutě s Tillersonem nijak nekonzultovala. Sám dnešní ministr při nástupu do funkce slíbil, že první rok vůbec nebude osobně zasahovat do rozhodování o věcech, které se jeho bývalé společnosti bude týkat.

ExxonMobil se navíc připojil k dalším velkým americkým firmám, které se rozhodly lobbovat v Kongresu za měkčí podmínky nového zákona rozšiřujícího protiruské sankce. Firmy zdůrazňují, že se zákonem souhlasí, chtějí ale, aby nebyl tak přísný. Tvrdí, že zasáhne americké hospodářství a ve výsledku poškodí více americký byznys než Rusko.

Podle zdrojů stanice CNN přinejmenším dvanáct velkých firem vyslalo své lobbisty ke kongresmanům, aby se pokusili zákon změnit. Nebudou to mít ale jednoduché. V Senátu návrh prošel jednoznačně poměrem hlasů 98 ku dvěma. Lídři Senátu a Kongresu nyní jednají o možných změnách. "Nemáme nic proti technickým změnám nebo některým zlepšením. Ale jsme proti tomu, aby zákon byl změkčen," prohlásil předseda senátního zahraničního výboru Bob Corker.

Proti zákonu vystupuje také prezident Donald Trump. Kromě toho, že nařízení rozšiřuje oblasti sankcí, dává také Kongresu právo veta, pokud by se prezident rozhodl sankce zmírnit. Trump a jeho lidé tvrdí, že není možné, aby prezident měl takto svázané ruce. Zákon prošel Senátem již před měsícem, kvůli různým procedurálním zádrhelům jej ale ještě neprojednal Kongres. Část republikánů se k němu snaží přidat ještě sankce proti Severní Koreji, což by ovšem jeho přijetí znovu oddálilo.

Mezi firmami, které se snaží o změnu zákona, jsou ropné a energetické giganty jako BP nebo General Electric, letecká firma Boeing a finanční instituce, jako je Citigroup, MasterCard a Visa. Dalšími jsou například automobilka Ford, chemické firmy jako Dow Chemical nebo Procter & Gamble a strojírenská společnost Caterpillar.