Minulý týden to byla ve středoasijském Kyrgyzstánu jedna z největších zpráv: miliardový kontrakt na stavbu vodní elektrárny převezme od ruského gigantu RusHydro česká firma Liglass Trading CZ, která smlouvu slavnostně podepsala za přítomnosti prezidenta Almazbeka Atambajeva. Jenže společnost tohoto jména neznají ani lidé z oboru vodní energetiky, ani kompetentní úřady. Tedy až na jediný − Kancelář prezidenta republiky, která se podle zjištění HN za neznámou firmu ve středoasijské zemi opakovaně přimlouvala.

Projekt výstavby kaskády čtyř vodních elektráren o výkonu 237 me­gawattů je pro Kyrgyzstán strategickou investicí. Liglass nic podobného nikdy nedělal. I velikostně se jedná o úplně jinou ligu − v roce 2014 měla firma tržby jen 345 tisíc korun a ztrátu milion korun, v dalších letech výkazy nezveřejnila.

Přitom jen v první fázi se Liglass zavázal zaplatit firmě RusHydro zhruba 850 milionů korun za její 50procentní podíl na projektu. To je ale jen zlomek toho, co má firma ze Železného Brodu se základním jměním 200 tisíc investovat: celkové investice mohou tvořit až půl miliardy dolarů, tedy téměř 12 miliard korun.

I když jde o obrovský kontrakt, který byl na kyrgyzské straně podpořen na nejvyšší úrovni, na české o něm ani na oficiálních místech nikdo nic neví. "Dnes jsem poprvé slyšel, že nějaká taková firma existuje," řekl ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD). Později doplnil, že jeho resort aktivity firmy v oblasti sleduje: "My jsme v tomto aktivní nebyli, pokud mám správné informace."

Stejně tak o ničem nevědí na ministerstvu zahraničí a obchod nezařizoval ani Petr Jurčík z kazašské kanceláře CzechTrade, která v regionu českým firmám s byznysem pomáhá. "Poprvé jsem o nich slyšel asi před třemi týdny, ale přes nás ten obchod nešel," řekl HN.

Jediným, kdo má o firmě Liglass a jejím působení v Kyrgyzstánu kusé informace, je český honorární konzul v Biškeku − podnikatel Marat Džanbajev. "O té firmě jsem se dozvěděl na začátku roku 2017, když se na mě začali obracet lidé z naší vlády s prosbou o více informací o Liglassu," říká. "Ukázali mi doporučující dopis, který na tu firmu napsal pan Mynář z prezidentské kanceláře," tvrdí konzul. A tím to neskončilo. "Před měsícem jsme s českou velvyslankyní v Astaně zorganizovali schůzku obou prezidentů, Zemana a Atambajeva, na zahájení Expa a byl jsem přítomen na jednání prezidentů ohledně vstupu firmy Liglass," doplnil konzul.

Dodal, že zpráva o uzavření miliardové smlouvy způsobila v jeho zemi "informační bombu". "Divné je, že ta firma nemá kanceláře, veřejného zástupce, který by odpověděl na všechny otázky," dodal.

Kancléř Vratislav Mynář se v pátek s redakcí bavit nechtěl − dvakrát položil telefon s tím, že nemá čas. Vyjádřil se ale pro server Neovlivní.cz. "Absolutně vylučuji, že bych z toho měl jakýkoli prospěch. Se zástupci společnosti jsem nikdy ani nemluvil. Obrátili se na mě písemně, zda jim jsem schopen pomoci. Sepsal jsem dopis, kterých jsem za svoje působení na Hradě napsal asi dvacet," uvedl Mynář.

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček nechtěl obsah Zemanovy schůzky s Atambajevem blíže specifikovat. "Mohu pouze poznamenat, že téma hydroenergetiky bylo předmětem debaty prezidentů," napsal.

Hradní poradce pro energetiku Martin Nejedlý nepopřel, že Zeman s Atambajevem o Liglassu hovořil. "Ano, víme o tom, seděl jsem u toho jednání. Pan prezident řekl, že Česká republika má velmi dobré renomé v rámci energetiky. Řekl, že samozřejmě neví, jak to dopadne, že ví, že je to otevřené výběrové řízení, kde budou posouzena všechna kritéria," sdělil. "Ano, je to ta společnost Liglass. Všechny otázky a odpovědi si vyhledáte v kyrgyzském tisku. Monitorovali jsme to jako kvalitní společnost, která už v Kyrgyzstánu něco vybudovala, a dokonce v Kyrgyzstánu říkají, že tam má Česká republika velmi dobré renomé," doplnil Nejedlý s tím, že "pan prezident nedoporučoval a nelobboval". "Odprezentovali jsme tento projekt, který se velmi dlouho připravoval a byl v poslední fázi toho výběrového řízení, což bylo při naší návštěvě Expa v Kazachstánu," dodal.

Otázkou je, kde firma s mizivým obratem plánuje na obří projekt získat finance. Obvykle prvním místem, kam firmy u rizikových destinací jako Kyrgyzstán jdou, jsou státní Česká exportní banka a pojišťovna EGAP. Ani ty nicméně žádnou žádost o úvěr neregistrují.

Jediným majitelem firmy je podle obchodního rejstříku Michael Smelík, jako výkonný ředitel vystupuje Jiří Vojtěchovský. Oba tito muži letos v lednu založili Česko-kyrgyzskou obchodní komoru, která sídlí ve stejném smíchovském činžovním domě jako advokátní kancelář známého právníka Drahomíra Šachty. Smelík má navíc trvalou adresu v objektu, který vlastní firma Jana Langra z Šachtovy kanceláře.

Sám Šachta spolupráci na projektu nepopírá. "Poskytujeme jim právní služby. Nějak jinak se v tom neangažujeme," řekl HN.

Zástupci firmy nechtějí věc komentovat. "Já se k tomu nebudu vyjadřovat. Druhá věc je, že smlouvy podléhají obchodnímu tajemství," uvedl výkonný ředitel Jiří Vojtěchovský. Odmítl komentovat i kontakty s Hradem: "K tomu se nebudu vůbec vyjadřovat, to mi nepřísluší."

Jednatel firmy Smelík se o aktivitách firmy odmítl bavit. "Nezlobte se, obracejte se na pana Vojtěchovského nebo na pana Juraje Pavola, to jsou projektmanažeři," řekl. "Nevím o něčem takovém," odpověděl na otázku, jestli se za firmu Hrad přimlouval, a zavěsil. Podobně skoupý na slovo je i Pavol a odkázal na Vojtěchovského, který je podle něj ředitelem celého projektu a také ředitelem pro euroasijský region.