Méně lidí na lůžkách interen nebo v léčebně dlouhodobě nemocných a více marodů ve vlastních postelích má přinést nový druh nemocenské. Tu na své předposlední schůzi před volbami odsouhlasili poslanci.

Příbuzní nemocných o ně budou moct pečovat místo práce, a to až 90 dní v průběhu jednoho roku. Brát přitom budou stejně peněz, jako kdyby sami marodili, tedy 60 procent své mzdy. Nárok na dlouhodobé ošetřovné prosadila na poslední chvíli ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). A vynahradila si tak zklamání z krachu projektu sociálního bydlení, který se jí kvůli koaličním neshodám do voleb už prosadit nepodaří.

Poslanci nakonec podpořili verzi, jež měla blíže k jejímu původnímu návrhu. Odmítli zúžit počet lidí, kteří mohou dlouhodobou ošetřovatelskou dovolenou čerpat, jen na ty, kteří s ošetřovaným žijí ve společné domácnosti. "Dnes se svými příbuznými bydlí minimum lidí. A když se chce širší rodina postarat o svého blízkého, tak jim v tom nebudu bránit, ale naopak jim k tomu vytvořím podmínky," komentovala po hlasování očividně potěšená Marksová.

60 procent

mzdy budou lidé dostávat po dobu dlouhodobého ošetřování blízkých.

Nárok na dlouhodobé ošetřovatelské volno budou mít zaměstnanci i živnostníci, kteří si platí nemocenské pojištění. Právě z něho se bude příspěvek vyplácet. Podle odhadů ministerstva to z něj odčerpá ročně asi 1,8 miliardy korun. "Na druhou stranu by to mělo ušetřit asi miliardu korun na nákladech za následnou lůžkovou péči. Pokud lidé budou moct být doma, nebudou ležet v hospicech nebo nemocnicích," vysvětluje Marksová. Podle opoziční ODS budou však náklady i tak příliš vysoké. "My prosazujeme spíše než nárok na dlouhodobé volno to, aby lidé pečující o své blízké dostávali něco na způsob platu, ze kterého by odváděli zdravotní a sociální pojištění. Třeba jako pěstouni," říká poslanec ODS Vladislav Vilímec.

Pečovat tři měsíce s nárokem na 60 procent mzdy bude možné o člena rodiny, který předtím strávil v nemocnici alespoň týden. A lékař potvrdí, že jeho stav vyžaduje celodenní péči minimálně následující měsíc. Ošetřovaná osoba také vždy musí s péčí konkrétního člena rodiny souhlasit.

Poslanci nakonec odmítli návrh TOP 09 a ANO, aby s volnem musel souhlasit i zaměstnavatel. Ten toto právo může odepřít pouze ve výjimečných případech, kdy by absence zaměstnance ohrozila chod firmy nebo výrobu.

Podle odpůrců nového opatření však bude automatický nárok zaměstnanců na tak dlouhé volno problém hlavně pro menší společnosti. "Pro ty, kteří mají málo zaměstnanců, nebo velmi specifické profese, když takovýto zaměstnanec bude chybět tři měsíce, to může být i likvidační," obává se poslankyně Gabriela Pecková z TOP 09. Ministryně Marksová se ale brání, že při povinném souhlasu zaměstnavatele by zákon ztratil smysl. "To je stejné, jako kdyby ženy musely žádat o to, aby mohly nastoupit na mateřskou dovolenou," říká. Ochota firem pustit zaměstnance na tři měsíce z práce by podle ní v takovém případě byla minimální.

Novela o nemocenském pojištění ještě míří do Senátu, kde by na vážnější odpor podle Marksové narazit neměla. Pokud ho horní komora schválí, budou moci lidé volno na ošetřování svých blízkých čerpat už od poloviny příštího roku.