K renesančnímu zámku, obklopenému jezerem a parkem s jemným pískem vysypanými cestami, fontánou a lavičkami, míří skupiny asijských turistů. Před velkou železnou bránou je policistka v uniformě − ale není to čestná stráž. Za bránou jsou dva vchody. Jedna šipka ukazuje směr, kterým chodí ti, kteří zde pracují. Turisté musí odevzdat pasy či průkazy totožnosti a vše, co mají s sebou, a pak projít bezpečnostním rámem.

Romantický zámek přestavěný a rozšířený v polovině devatenáctého století je sídlem zemského parlamentu německé spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko. Země, která v posledních dvojích volbách promluvila do německé politiky výjimečnými výsledky.

V roce 2011 v této honosné budově zasedli poslanci rasistické a nacionalistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Bylo to vůbec poprvé a zatím naposledy, kdy se tato partaj dostala v poválečném Německu do parlamentu. V posledních volbách v září 2016 tady dostala protimuslimská a protiuprchlická Alternativa pro Německo (AfD) skoro 21 procent hlasů. Meklenbursko-Přední Pomořansko je tedy dosud jedinou spolkovou zemí, kde AfD předstihla křesťanské demokraty kancléřky Angely Merkelové.

Zhruba devět týdnů před letošními parlamentními volbami je Alternativa pro Německo v průzkumech daleko za kancléřčinou stranou. Zřejmě nedosáhne na deset procent a nebude třetí za křesťanskými demokraty (CDU) a sociálními demokraty, jak ještě před několika měsíci očekávala. Ale tady v Meklenbursku-Předním Pomořansku je silná. Tady má odmítání uprchlíků, strach z islámu, odpor k Merkelové a averze vůči takzvaným politickým elitám pevné pozice.

Bible na stole a bez arabštiny ve školkách

Holger Arppe je jedním z osmnácti poslanců Alternativy pro Německo v zemském parlamentu. Kanceláře v zámku jsou prostorné a stropy vysoko, takže se mu do předpokoje vejde na zeď mnohonásobně zvětšená společná fotografie poslaneckého klubu. Vedle je plakát vyjadřující jasně názor jeho strany: "Žádná arabština v jeslích a mateřských školách v Rostocku!"

Na poslancově pracovním stole leží v pravém horním rohu německý překlad Bible. Arppe chválí českého prezidenta Václava Klause, který loni tady ve Schwerinu vystoupil na mítinku AfD. Pro stranu je podle něj ctí, že ji podporuje tak zajímavý politik, který ještě jako český prezident kritizoval fungování Evropské unie.

"Volili nás lidé, kteří nechtějí tolik přistěhovalců, mají strach z přílivu islámu a obávají se toho, jak uprchlíci zatíží náš sociální systém," říká Holger Arppe v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Paradoxní je, že největším úspěch má strana, která odmítá islám a přistěhovalce, tam, kde je obojího nejméně. Z téměř milionu žadatelů o azyl přijatých Německem v "uprchlickém" roce 2015 je jich v Meklenbursku-Předním Pomořansku necelých třicet tisíc. Velká část z nich našla nový domov na sídlištích Gross Klein a Lichtenhagen na severním předměstí Rostocku. Na panelákových sídlištích, vybudovaných ještě v dobách Německé demokratické republiky.

Křik racků poletujících nízko nad paneláky znamená, že moře je blízko. Sídliště se vyznačují na německé poměry značnými sociálními problémy a velkou nezaměstnaností. Na začátku devadesátých let tady propukly násilnosti proti imigrantům a v Lichtenhagenu shořela jejich ubytovna.

Současnost je klidnější, ale stále platí, že uprchlíci a přistěhovalci nejsou tak vítáni jako v západních spolkových zemích. "Východ Německa má specifickou politickou kulturu. Odlišnou od západních částí země. Meklenbursko a některé další východní části procházely obtížnou transformací na tržní ekonomiku. Nezaměstnanost byla obrovská v devadesátých letech a ještě po roce 2000. Lidé si obtížně zvykali i na nové politické strany, které zde doteď mají velmi málo členů," uvedl pro HN Martin Koschkar, politolog působící v Institutu politických věd na univerzitě v Rostocku.

RADIKÁLNÍ VÝCHOD

Samotná budova univerzity může sloužit jako příklad pozitivní přeměny. V cihlové budově sídlila za časů NDR sovětská armáda. Po rekonstrukci slouží univerzitě i s přilehlým parkem. Totéž platí pro opravenou pěší zónu v centru města, ulici Kröpeliner Strasse. I v Rostocku se projevují otevřené hranice a volný pohyb pracovních sil v rámci Schengenu. V kavárně připravuje zmrzlinové poháry Lotyška a kávu roznáší Slovinec.

Učitelka Marlene Neumannová dobře pamatuje NDR, rok studovala v Moskvě. Ulice Rostocku podle ní byly v té době šedivé a zanedbané, takže takzvanou ostalgií, tedy steskem po poměrech v bývalém východním Německu, netrpí.

"Mnoho lidí dnes odmítá uprchlíky a neustále na něco nadává. Podle mě si neuvědomují, jak moc jsme privilegovaní, že žijeme v tak bohaté zemi, jako je Německo. A že si můžeme dovolit se o to bohatství rozdělit. Často slyším například, že naši nebo jiní evropští vojáci umírají v Afghánistánu, zatímco mladí afghánští muži jdou k nám kvůli tomu, aby se měli lépe. Oni ale živí své rodiny a příbuzné doma tím, co vydělají tady," říká učitelka.

Země extremistů

V Meklenbursku-Předním Pomořansku je nejvyšší nezaměstnanost v Německu a jako jediná spolková země zaznamenává úbytek obyvatel. Při cestě vlakem z Berlína na sever se za oknem střídají chrpami poseté louky a větrné elektrárny, ale také rozpadlé továrny a opuštěné, zpustošené domy.

Reportérka časopisu Der Spiegel Annett Meiritzová z této spolkové země pochází a v jedné ze svých glos uvedla, že když se jí někdo zeptá, odkud je, skoro se za to omlouvá. "Je to země, kde jsou lidé politicky pasivní, ale zároveň agresivní. Každý čtvrtý tady volil krajní pravici," napsala.

Už tradičně silná je v Meklenbursku-Předním Pomořansku krajně levicová strana Die Linke, která částečně navazuje na bývalé vládnoucí komunisty v NDR. Člen jejího vedení v rostockém okrese Christian Albrecht tvrdí, že strana dnes reprezentuje demokratický socialismus. A že obyvatelé východních částí Německa stále mají důvod cítit se jako občané druhé kategorie. "Penzi má člověk v Rostocku o dvacet procent menší a bere také menší plat za stejnou práci v porovnání s Hamburkem, kousek na západ odsud," říká Albrecht.

K pomoci uprchlíkům a integraci cizinců má ale Die Linke pozitivní vztah, na rozdíl kupříkladu od Komunistické strany Čech a Moravy. "Mluvit o uprchlické krizi je přehnané. Žádná krize není, tento termín používají populisté, kteří se snaží těžit ze strachu a obav. Uprchlíci byli téma před více než rokem, teď už ne. Ani média o tom už příliš neinformují. S Alternativou pro Německo nemáme absolutně žádné vztahy. Je to extrémní pravice, populistická pravice, náš protipól," říká mladý socialista.

I poslanec za AfD Arppe připouští, že Němci už uprchlíky a dění kolem nich nevnímají jako krizi. "Pro mnoho lidí už problematika imigrace není tak naléhavá. CDU dělá, jako že se z kritiky poučili a že změnili imigrační politiky, což se ale ve skutečnosti neděje. Je to jen show," uvádí politik.

Také Martin Koschkar je přesvědčen, že parlamentní volby 24. září rozhodně nebudou referendem o imigrační politice Angely Merkelové, protože Německo už je zkrátka jinde. "Alternativa pro Německo v loňských zemských volbách uspěla kvůli kombinaci několika faktorů. Spolková vláda špatně komunikovala svoji politiku spojenou s přijímáním žadatelů o azyl a v roce 2015 v době příchodu mnoha uprchlíků částečně ztratila kontrolu nad hranicemi. Nad tím, kdo přichází. To už se ale nebude opakovat, takže strany kritické k Merkelové, jako je AfD, zřejmě mají svůj vrchol za sebou," míní politolog z Rostocku.

Zemské volby v Německu automaticky nekopírují parlamentní, protože roli v rozhodování lidí hrají i místní témata, lokální problémy. V tom je úspěch Alternativy pro Německo paradoxní, protože ta žádná místní témata nemá. Původně vznikla jako formace proti jednotné evropské měně a federalizaci Evropské unie, teď ale jednoznačně převládají jiná témata.

AfD neustále opakuje: islám, terorismus, imigrace. Ve volebním stranickém sídle ve Schwerinu nedaleko nádraží má ve výloze brožurka s názvem Islám do Německa nepatří. Plakáty říkají, že jen zavřené, kontrolované hranice zastaví teroristy.

V celostátních průzkumech strana nezadržitelně klesá. Oslabují ji vnitřní spory, předsedkyně Frauke Petryová letos rezignovala. "Nikdo s nimi nebude chtít spolupracovat na celostátní ani zemské úrovni. Vypadá to, že CDU Merkelové vyhraje, což neříkám rád, ale je to tak. Může to změnit například nějaký další velký teroristický útok, ale doufám, že ne," uvádí Christian Albrecht z Die Linke, který se na oplátku ptá, zda mají Češi strach z příliš silného Německa v Evropské unii.

Přímá konfrontace

Ačkoliv je ze všech spolkových zemí Angela Merkelová v Meklenbursku-Předním Pomořansku patrně nejméně oblíbená, ve volbách kandiduje právě tady. Vždy od roku 1990, od prvních parlamentních voleb ve sjednoceném Německu. Jejím obvodem je přístav Stralsund a ostrov Rujána, kdysi jeden z dovolenkových cílů mořechtivých Čechů a Slováků.

Marlene Neumannová sice není proti přijímání uprchlíků, ale Merkelovou nemá ráda a volit ji nebude. "Když se účastní nějakých debat, vždy má tendenci od ožehavých témat, která jí nejsou příjemná, rychle odejít. Někdy člověk neví, co si doopravdy myslí. Občas mi to připadá, že žádnou kancléřku nebo kancléře nemáme, podle toho, jak vlastně nikdy neřekne silný názor," soudí učitelka.

Poslední průzkumy Forsa přisuzují CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku 34 procent hlasů, tedy méně, než je celostátní průměr 39 procent. Alternativu pro Německo se zde chystá volit 19 procent voličů (celostátně 7) a Die Linke 15 procent (celostátně 8). Obě krajní strany tedy mají dohromady stejnou podporu jako křesťanští demokraté.

Přímé měření síly, které ukáže, zda se na severovýchodě Německa oproti loňsku politická nálada nějak změnila, nastane ve Stralsundu a na Rujáně 24. září. V obvodě Merkelové proti ní kandiduje lídr Alternativy pro Německo v Meklenbursku-Předním-Pomořansku Leif-Erik Holm. Jeden z nejtvrdších kancléřčiných kritiků, který po loňských zemských volbách tvrdil, že začal konec Merkelové.