Zájemci o stavbu pasivního domu nebo ti, kdo zvažují solární panely na střechy svých domů, mají do roku 2021 šanci získat z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) přes devět miliard korun. Majitel domu je může získat na zateplování a instalace obnovitelných zdrojů. Ti, kdo si chtějí vlastní rodinný dům teprve postavit, mohou využít například dotace pro stavbu pasivních domů, které jejich majitelům sníží spotřebu za vytápění.

V loňském roce se v Česku postavilo necelých 15 tisíc rodinných domů. Pasivní domy tvořily menšinu, jejich počet se však zvyšuje, a to bez ohledu na dotace, které mohou dosáhnout 300 až 450 tisíc korun. Žádat o podporu z peněz, které rozděluje ministerstvo životního prostředí, lze přitom i zpětně.

Podle Jiřího Beranovského ze společnosti EkoWatt, která se věnuje poradenství v oblasti energetiky a životního prostředí, může být náklad na jeden metr čtvereční v případě stavby pasivního domu průměrně asi 30 tisíc korun. Dráže vycházejí dřevostavby, které lze ale postavit rychleji. Levnější je použití vápenopískových cihel, staví se ale i z porobetonu.

62 tisíc

je průměrná výše dotace na fotovoltaické systémy.

42 tisíc

je průměrná výše dotace na solární termické systémy pro ohřev vody.

150 tisíc

je nejvyšší dotace, jakou lze získat na fotovoltaiku s akumulací.

"Investicí do pasivního domu se odsouvá spotřeba a placení za drahé energie v důchodu," vypočítává Beranovský výhodu pasivního domu v delší perspektivě. Největší náklady připadají v případě pasivního domu na ohřev vody. Hlavní ekonomickou výhodou jsou podle něj dlouhodobě nižší náklady za vytápění − tedy nejčastěji za zemní plyn nebo biomasu. Z hlediska komfortu bydlení pak Beranovský považuje za hlavní výhodu čistotu vzduchu v domě a stabilní teplotu, kterou zaručuje řízené větrání.

K rozšíření pasivních domů může pomoci i evropská směrnice, která požaduje, aby nově postavené domy měly spotřebu 45 kWh ročně na metr čtvereční a vyšší podíl obnovitelných zdrojů. Rozhodnutí, jak nastavit pravidla, je na jednotlivých státech EU. Podle Jana Bárty, který řídí organizaci Centrum pasivního domu, ale počet lidí, kteří se zajímají o energetické úspory, stoupá i bez toho.

Zvýšení dotací pro fotovoltaiky

Program Nová zelená úsporám finančně podporuje i pořízení nových panelů a jejich kombinaci s ohřevem vody nebo bateriemi pro akumulaci. Loni podpořil celkem 540 fotovoltaických systémů na výrobu elektřiny a 1739 solárních termických systémů pro ohřev vody. Průměrně žadatelé získali od státu v prvním případě 62 a v druhém 42 tisíc korun.

Od září 2017 pak Státní fond pro životní prostředí (SFŽP) navýšil možnost dotace až na 150 tisíc, pokud je spojený s bateriemi a vlastní spotřebou do 4000 kWh ročně. "Například solární termický systém pro přípravu teplé vody půjde rozšířit a využívat i pro vytápění. Jinou možností je pořízení další baterie ke stávajícímu systému," uvedl šéf fondu Petr Valdman.

Podle odborníků vlastníci domů většinou dokážou pokrýt spotřebu elektřiny pomocí solárních panelů mezi dubnem a říjnem, pokud nepoužívají elektřinu k topení. Sluneční energie má ale výkyvy, které se většinou neshodují s dobou, kdy majitelé elektřinu potřebují.

Přetoky energie

Pro rozvoj střešních fotovoltaik je důležitá změna zákona, která od ledna 2016 umožňuje, aby majitel fotovoltaického systému s výkonem do 10 kW (což je běžný rodinný dům se solárními panely na střeše) nemusel mít licenci, která by z něj dělala podnikatele v energetice. Podmínkou ale je, aby neprodával proud do sítě a spotřeboval alespoň 70 procent vyrobené energie pro sebe.

A právě tady vzniká problém, který v tuto chvíli představuje nejistotu. Na trhu jsou sice nabídky od ČEZ, Bohemia Energy a dalších předních obchodníků s elektřinou, kteří s majiteli střešních fotovoltaik uzavírají smlouvy o odběrech přetoků. Podle aktuálního výkladu ERÚ ale zákon tuto možnost nezná. A dodávky elektřiny do sítě mohou fungovat jen mezi licencovanými účastníky trhu s elektřinou.

"Pokud by měl být možný net metering (měření přetoků a obchodování s nimi − pozn. red.) u výroben do 10 kW bez licence, potom je potřeba nejdříve novelizovat energetický zákon," uvedl Martin Kebort, mluvčí ERÚ. Podle něj současný zákon ani pojem net metering nezná. Odpovědnost za porušení povinností přitom podle Keborta neponese obchodník, ale výrobce elektřiny, který uzavřel smlouvu o net meteringu. ERÚ však zároveň odmítá, že chystá hon na drobné samovýrobce elektřiny. Upozorňuje však, že musí dodržovat podmínky dané zákonem.