Využití tepla ze slunce, elektrických spotřebičů nebo i lidského těla, může výrazně ušetřit náklady za vytápění. Základem je dobrý návrh, který může ušetřit při minimálních nákladech spoustu peněz. "Pasivní dům však není pouze o úsporách, jeho klíčovou výhodou je komfort v bydlení, který jeho majitelé získají," říká Jan Bárta, který vede Centrum pasivního domu.

HN: V čem se liší pasivní dům od toho klasického?

Pasivní dům je navržený a postavený tak, aby měl nízkou spotřebu energie pro vytápění, které tvoří u domácností největší část jejich spotřeby. Ostatní energie se už potom tolik neliší. Také je nutné ohřívat vodu a mít elektřinu pro domácí spotřebiče. Ve vytápění se ale spotřeba liší dost podstatně. A Češi obecně při vytápění energií plýtvají. Pasivní dům však není pouze o úsporách, jeho klíčovou výhodou je komfort v bydlení, který jeho majitelé získají. Třeba tím, že se dům nepřehřívá, že je v něm lepší vzduch, nikde se nekondenzuje voda a není žádná plíseň. Nebo že netáhne od okna a je možné dát si na parapet kytky, které nezmrznou. Přitom to jsou důvody, které lidé ocení úplně stejně jako úspory.

HN: A kolik tedy na teple ušetřím?

U běžné novostavby dělá vytápění kolem 70 procent spotřeby. U pasivního domu tvoří teplo tak 15 procent.

HN: A jak těch úspor dosáhnu?

Dům je navržený tak, aby v maximální možné míře využíval teplo ze slunce, z lidí a z domácích spotřebičů. Aby v domě teplo zůstávalo během zimy a naopak v létě se nedostalo dovnitř. Základem pasivního domu je kvalitní návrh a provedení stavby, což ale obecně platí pro jakoukoliv stavbu. Jinak nejde o nic převratného. Nepoužívají se žádné speciální technologie nebo postupy. Oproti běžným domům je samozřejmě silnější izolace a lepší okna. Návrh také musí řešit řadu detailů, které už třeba nemají takový vliv na úspory, ale vedou k lepšímu bydlení.

HN: Mohu postavit pasivní dům ze všech stavebních materiálů?

Ano, úplně ze všech. Rozhodně to nemusí být jenom dřevostavba. Majitel si musí na základě informací nebo pocitu říci, z čeho chce stavět. A vybraný materiál pak musí použít správně. Každý materiál má svoje výhody a nevýhody, s nimiž se musí v návrhu počítat.

HN: O kolik je pasivní dům dražší?

To závisí dům od domu. Když je dům špatně navržený, bude stát víc bez ohledu na energetickou náročnost. Dobře navržený pasivní dům nemusí být nutně dražší než špatně navržený normální dům. Větší náklady jdou na izolaci a kvalitnější okna a vzduchotechniku. Systém řízeného větrání s rekuperací je srdcem pasivního domu. Pokud není dobře navržený a udělaný, může to být problém. V domě nesmí být průvan a vzduchotechnika nesmí být slyšet.

HN: Jestli je ale za cenu, že nemohu otevřít okno…

To ale můžete, pokud chcete. Pasivní dům by neměl své obyvatele nijak omezovat. Řízené větrání není klimatizace. Jeho smyslem je měnit vzduch, aby byl čerstvý a dovnitř nefoukal studený nebo teplý vzduch. Lidé to ocení hlavně v noci a v zimě. V tropické noci se nenatáhne dovnitř tolik tepla, jako když se otevřou okna. V zimě se zase může větrat celou noc a mít zavřené okno. Řízené větrání nemění teplotu vzduchu v místnosti a nijak ho nezvlhčuje, jako je tomu u klimatizace. Dají se sice nainstalovat chladicí vložky, ale neznám nikoho, kdo by to měl.

HN: Vy se domníváte, že návrh projektu je základem všeho?

U novostaveb je potenciál úspor obrovský. Už jen orientace domu na sever a špatně řešená okna zvyšují spotřebu energií o dvacet i třicet procent, než pokud je úplně stejný dům otočený směrem na jih.

Setkávám se s lidmi, kteří již mají hotový plán domu a rozhodnou se, že ho chtějí mít pasivní. A přitom na plánu nechtějí nic měnit. Potom je to ale jen o přidávání tepelné izolace, což zvyšuje náklady. Dobrý návrh řeší právě velikost a poměr prosklených ploch, orientaci oken, vnitřní dispozice domu. S minimálními náklady lze ušetřit hodně energie, a tím i hodně peněz.

HN: Kolik může stát projekt?

Projekt a projektová příprava by měly bez ohledu na to, jestli jde o pasivní dům, činit podle oficiálního honorářového řádu tak čtyři až šest procent konečné ceny domu. Snížit náklady může dotace z programu Nová zelená úsporám, která na návrh pasivního domu přispívá.

HN: Jak se u pasivního domu řeší všechny rozvody a sítě?

V pasivním domě je navíc vzduchotechnika, jejíž rozvody jsou poměrně velké. Naopak je zde méně rozvodů na topení. Jinak je vše podobné. Například tam vůbec nemusí být plyn.

HN: Je k fungování pasivního domu potřeba ještě další zdroj obnovitelné energie? Třeba solární panely na střechu?

Fotovoltaické panely vyrábí elektřinu, zatímco pasivní dům je o snížení spotřeby za vytápění, což je hlavně zemní plyn nebo biomasa. Elektřinou zase v Česku rodinné domy tolik netopí, protože je to hodně drahé. Spojení s fotovoltaikou dává smysl, protože spotřeba elektřiny u pasivního domu je menší a solární panely mohou dům dál posunout z hlediska soběstačnosti. Pasivní dům ale může fungovat bez problémů, i když je nemá.

HN: Kolik už je v Česku pasivních domů?

Dostupné jsou statistiky lidí, kteří si vzali dotaci z programu Nová zelená úsporám. A tam za rok 2016 počet dotací poklesl. Možná kvůli papírování, nejistotě, že dotaci nezískají, neochotě stavebních firem stavět dům s dotací kvůli kontrole kvality… Nevím. Naopak roste počet těch, kteří si staví energeticky úsporné domy bez dotací. Podle odhadů Centra pasivního domu, které opíráme o údaje od firem, jež tyto domy navrhují a staví, jich v Česku ročně vznikne mezi 800 až 1000. Zvyšuje se i počet rekonstrukcí. Pořád je to ale celkově menší množství než v Rakousku nebo Německu (v roce 2016 bylo podle údajů Českého statistického úřadu postaveno 14 500 rodinných domů − pozn. red).

HN: V Česku se stále obrovské množství domů staví svépomocí. Lze takto postavit i pasivní dům?

Dá se to a pasivní domy se takto i staví. Podobně jako je svépomoc častá u jiných staveb a rekonstrukcí. V tomhle jsme prostě v Česku unikátní. Na stavbě ale i tak musí být ze zákona stavební dozor.

HN: V čem může být u svépomoci problém?

Lidé, kteří si chtějí pasivní domy postavit sami, mají k dispozici množství informací. Často o nich vědí více než řada stavebních inženýrů. Ale zároveň nemají základní znalosti stavařiny. Mají znalosti, které jsou vytržené z kontextu, což při samotné stavbě nemusí fungovat. Mohou se utopit v jednotlivostech. Navíc u stavby svépomocí si lidé do nákladů nezapočítávají čas, který na stavbě stráví. Proto jim stavby vycházejí levněji.

HN: Je dost firem, které umí pasivní dům postavit? Nebo je to problém, který se musí vzít v úvahu?

To se netýká jen pasivních domů. Kvalitní návrh a kvalitně udělaná stavba už není v Česku úplně běžná. Je velká poptávka, ale chybí kvalitní řemeslníci. A zákazníci zase tlačí na nejnižší cenu. Firmy, které to umí, ale rozhodně existují. Za jejich zájmy stojí právě naše sdružení Centrum pasivního domu.