Z montovny ve staré stodole ve vesnici u Slaného vybudoval podnikatel Zbyněk Frolík během tří desetiletí mezinárodní byznys: čtvrtého největšího výrobce zdravotnických lůžek na světě. Na vrcholu ale fouká, konkurence nezahálí a levný nemocniční nábytek dnes vyrábí kdekdo. Cena tuzemské pracovní síly navíc roste. A tak zakladatel úspěšného byznysu nyní přemýšlí, jak zajistit, aby se firmě dařilo i v budoucnosti. Linet by podle Frolíka měl mít roční obrat přes jednu miliardu eur (čtyřikrát více než dnes), aby měl "silnou mezinárodní stabilitu a dokázal přežít i v horších časech". "Jednou z možností je hledat nějakou chytrou synergii, jak růst zabezpečit," říká podnikatel v rozhovoru pro HN.

HN: Dávno prohlašujete, že se z vedení Linetu chcete postupně stáhnout. Co s firmou bude po vašem odchodu?

Chceme někoho pověřit tím, aby zjistil, jestli existuje možnost dalšího efektivního, lepšího růstu Linetu, potenciálně i v jiné struktuře. Jinými slovy: otevřeli jsme se diskusím, zda jít s Linetem do fúze, něco velkého koupit, nebo se k něčemu přidružit tak, aby vznikl ještě stabilnější celek.

HN: Víte už, koho takovým hledáním pověřit?

Budoucí strategii nám pomáhá hledat JPMorgan. Tato investiční banka je pro nás zatím nejzajímavějším partnerem. Žádná mandátní smlouva ale dosud není podepsaná. JPMorgan má výhodu v tom, že má poměrně velký expertní tým v našem oboru a hlavně na americkém trhu. Řekli jsme, že jsme přístupní tomu, abychom eventuálně hledali vhodnou strukturu pro další udržitelný růst. Uvidíme, jestli se vůbec najde nějaká inteligentní varianta, která by vyhovovala našim představám. My nechceme firmu prodat, ale chceme, aby se Linet v tom, co dělá, stal stabilnějším prvkem, než je nyní. Kdyby někdo přišel a řekl, že firmu koupí, tak třeba já bych svůj podíl neprodal. Raději bych své akcie v Linetu vyměnil za akcie ve spojené firmě.

Zbyněk Frolík (63)

◼ Rodilý Pražan, který v roce 1990 založil továrnu na výrobu nemocničních lůžek Linet. Firma nyní patří ve světě mezi čtyři největší v oboru.
◼ Frolík firmu rozjel se dvěma českými společníky Ivanem Husákem a Luďkem Šofrem a také díky spolupráci s německým výrobcem zdravotnických lůžek Wissner-Bosserhoff. V roce 2011 se obě firmy spojily do společnosti Linet Group, kterou čeští a němečtí majitelé vlastní napůl.
◼ Frolík vystudoval Fakultu elektrotechnickou na pražském ČVUT. Je aktivní ve fondech rizikového kapitálu Enern a Credo, zastává funkci viceprezidenta Svazu průmyslu a v roce 2003 se stal držitelem titulu Podnikatel roku.
◼ Je ženatý, má tři děti a volném čase rád jezdí na kole.

Chceme zkusit jednat přes neutrální zprostředkovatele. Na to, abychom dobře poznali potenciální partnery na spolupráci, potřebujeme profíky. Když poradenská firma vyhlásí něco takového po trhu, ozve se jí padesát, sto potenciálních zájemců. Ozvou se strategičtí investoři, velké fondy a třeba spousta rodinných firem. Když děláte byznys, nemůžete se neustále věnovat tomu, že jednáte s případnými zájemci nebo je filtrujete. Zabírá to čas.

HN: Vidíte nějaké hrozby pro současný byznys?

Ceny standardních produktů, které také vyrábíme, jdou dolů a i zde musíme být schopni konkurovat například tureckým výrobcům. Ceny klesají, platy v České republice raketově rostou a koruna posiluje. Je tu celá řada nových výzev, na které je potřeba reagovat. Byznys v nemocnicích neroste. Ale když váš byznys roste, berete tržní podíl těm druhým. Jde o cenové války. Abyste stoupali ziskově, musíte se vypořádat s nároky na vyšší platy či posilující korunu. Je to hodně věcí, které jdou proti sobě. Jedna z možností je hledat nějakou chytrou synergii, jak ten růst zabezpečit. Ekonomika se vyvíjí v cyklech. Podle mě by firma měla mít obrat přes miliardu eur ročně, aby měla dostatečně silnou mezinárodní stabilitu a dokázala přežít i v horších časech. Růst můžeme zajistit i tak, že něco koupíme, protože banky nás vnímají dobře a klidně nám na akvizici půjčí. Dosud jsme se dívali vždy jen na menší potenciální akviziční cíle. Možná se ukáže, že je pro nás zajímavé i něco většího. A jak už jsem řekl, nevylučujeme ani fúzi.

HN: Už teď ale byla vaší obranou strategie kupovat firmy, které váš byznys rozšiřují…

Reagujeme tak, že systematicky hledáme příležitosti k doplnění naší produktové nabídky, což byl případ koupě Borcad Medical (výrobce porodních a gynekologických křesel − pozn. red.), nebo pro teritoriální rozšíření, jak tomu bylo v případě Derma Pro Tech (zabývá se pronájmem zdravotnických matrací a lůžek − pozn. red.). V tomto druhém případě šlo o rozšíření našeho byznysu ve Francii, kde jsme už měli infrastrukturu a potřebovali jsme ji více vytížit.

Frolík: v Linetu si nechám jen "hlídací funkci"
Společnost, která je už teď největším výrobcem nemocničních lůžek v Evropě s tržbami kolem 260 milionů eur, chce mít už za pět let příjmy téměř dvojnásobné.

HN: Jaké jsou varianty?

Varianty máte vždy všechny, jaké si můžete vymyslet. Jaká konkrétní ale přijde, netušíme. Zatím jsme s nikým nejednali, nevím, co si kdo představuje. Už léta nás oslovují různé investiční fondy a nabízejí peníze. My jsme ale zatím nenašli žádný inteligentní důvod, proč bychom to dělali.

HN: Finančního investora tedy vylučujete?

Já osobně nepotřebuji firmu prodat kvůli tomu, abych měl peníze. Mám odpovědnost vůči patnácti stovkám lidí, které zaměstnáváme, tedy vůči zhruba 5000 lidem celkem, které Linet živí. Chci společnost postupně připravovat na to, aby vyrostla do takového rozměru a takových parametrů, aby zaměstnancům poskytovala dlouhodobou perspektivu, protože je konkurenceschopná. Náš obrat 260 milionů eur (6,8 miliardy korun − pozn. redakce) ve světě nejsou žádná velká čísla.

HN: Dokdy chcete mít od investičního poradce návrhy? Mělo by to být ještě letos?

Termín nemáme. Říkáme jim: hledejte a uvidíme. Poradce často chce hledat něco rychle, protože pak dostane odměnu. Když nic nenajdou, nedostanou nic. Do svých 65 let bych to za sebe chtěl dotáhnout do té fáze, abych se tomu už nemusel vůbec věnovat. Takže mám ještě rok.

HN: Kdy uvažujete s JPMorgan či jiným poradcem uzavřít mandátní smlouvu?

To nezáleží jenom na mně. To záleží i na mých kolezích a společnících. Možná se k tomu dostaneme ještě letos.

HN: Slyšeli jsme, že jste například jednali už i s fondy soukromého kapitálu Blackstone.

Tady byli všichni. Zástupci KKR, Adventu, Blackstonu, Nomury, Cinvenu…

HN: Mohou být vůbec fondy soukromého kapitálu vhodným partnerem?

To nikdy nevíte. Někdy taková firma může mít v portfoliu něco kompatibilního se strategií Linetu. Musí tam ale vždy být synergie. Náš cíl je buď najít nějaké řešení, anebo jet dál jako dosud.

HN: O zájemce o koupi ale nouzi nemáte…

Linet je velmi atraktivní téma na diskusi v tomhle byznysu. Tak profitabilních firem totiž v našem oboru zase tolik není. Za celou skupinu činí naše EBITDA marže (výnosnost na úrovni hrubého provozního zisku − pozn. red.) kolem 18−21 procent. Více než dvojnásobek toho, co na zdravotnických lůžkách vydělávají naši konkurenti.

HN: A kdo by mohl být tím vhodným partnerem?

Firmy na trhu jsou různé. Některé mají vůči našemu portfoliu silné doplňkové produkty nebo mají jiné, kompatibilní teritoriální rozložení. Případné spojení může být tedy zajímavé pro ně i pro nás. E-mailů s nabídkami mám za rok třeba pět set. Zajímavých firem existují možná stovky z různých zemí. Jsou různě zaměřené. V USA jsou i firmy v našem oboru vyloženě na prodej.

HN: Co třeba spojení s některým z vašich větších konkurentů v USA, jako jsou Stryker a Hill-Rom?

S Hill-Rom si to neumím představit − máme protichůdné produkty a protichůdné filozofie. Se Strykerem si to představit umím. Pro Stryker představují nemocniční postele pět procent celkového byznysu. Mohli by mít potenciálně zájem, protože máme lepší produkty, než mají oni. Jsou také slabí v Evropě, ale silní v Americe. V USA jsme naopak my stále ještě slabí, náš obrat je tam 50 milionů eur a Stryker tam může dělat miliardy.

HN: Vedete se Strykerem nějaká jednání?

Žádná jednání nevedeme. Jen říkám, co si dovedu představit. Musí mi to dávat smysl matematicky, teritoriálně, produktově a lidsky. Naší filozofií je pokusit se najít zajímavou strukturu, abychom ještě rychleji rostli. Když se to investičnímu poradci podaří, dostane provizi. Když se to nepodaří, můžeme se sejít třeba za rok za dva.

HN: Mají o Linet zájem také investoři z Česka? Byl by tu vůbec někdo pro vás vhodný?

Já tady ty kluky všechny znám. Abych se s nimi dohadoval, to pro nás primárně není téma. V Česku je dost lidí, kteří by do toho rádi vstoupili finančně, ale my nehledáme peníze.

HN: Máte dohodu s ostatními akcionáři, jak jednat při hledání společného řešení pro posun firmy? Potáhnou vůbec akcionáři za jeden provaz?

Žádnou pevnou dohodu jsme si nedávali. Vždy záleží na tom, že si sedneme a na dozorčí radě se poradíme. Ve firmě, kde je 50 procent jedněch vlastníků a 50 procent druhých vlastníků, vám nezbývá nic jiného než se dohodnout. Kdyby se jedna půlka rozhodla, řekněme třeba němečtí akcionáři, že to chtějí prodat, tak to musí nejdřív nabídnout nám, nebo s tím nemusíme souhlasit. Výhodné pro všechny aktéry je se dohodnout. Za 27 let jsme to vždycky dokázali. Většinou respektují můj názor.

jarvis_596337c5498e6104b95e8bf5.jpeg
Zakladatel a akcionář Linetu Zbyněk Frolík
Foto: HN - Lukáš Bíba