Poslední průzkumy před říjnovými parlamentními volbami zatím ukazují na jednoznačné vítězství hnutí ANO. Podle červnového šetření STEM, CVVM či Kantar TNS by ANO měla volit zhruba třetina voličů, a hnutí Andreje Babiše by tedy získalo okolo 90 poslaneckých křesel. Navíc, nevyjde-li KDU-ČSL a Starostům tah se společnou kandidaturou, a tedy nutností získat alespoň 10 procent, může ANO v parlamentu dokonce získat většinu.

Radost z předvolebních průzkumů tak zřejmě nemá (mimo mnohých voličů) především vedení ČEZ. Babiš coby ministr financí se nijak netajil nespokojeností s řízením polostátní energetiky. Odmítl účast státu při dostavbě nových bloků v Temelíně, načež byl tendr na dodavatele zrušen. Vedení kritizoval za neplánované odstávky jaderných elektráren a tlačil i na maximalizaci dividendy z ČEZ.

Nedojde-li k zásadnímu obratu ve volebních preferencích a ANO jasně zvítězí a bude schopno sestavit koalici s KDU-ČSL/STAN, ODS, či dokonce s ČSSD, mohou se kolem ČEZ minimálně načas stáhnout mračna. Přijde mocenský boj a nejistota ohledně dalšího směřování podniku. Oddechnout si naopak budou moci banky a velké korporace. Zůstane-li Andrej Babiš konzistentní, speciální bankovní daně ani progresivní zdanění velkých firem zřejmě nehrozí, už kvůli Agrofertu.