Mami, vyhodili nejlepší učitelku, co jsme kdy měli, hlásila mi s pláčem před čtyřmi lety po příchodu ze školy moje dcera. Paní učitelka musela odejít, protože neměla požadovanou kvalifikaci. Nutno upozornit, že šlo o učitelku hudební výchovy, která měla "jen" konzervatoř, a že to bylo ještě předtím, než politici v roce 2014 stvrdili výjimky ve vzdělání pedagogů. Nová učitelka sice měla zákonem požadované vzdělání, ale nerada zpívala, hrála a děti ji také moc nebavily, protože se evidentně při nově nastoleném trendu teoretické výchovy hudby značně nudily. Trochu mi to připomnělo mládí, kdy by si naše učitelka ruského jazyka sice neobjednala ani vodku v jazyce, který učila, dokonale však znala místa pobytu zakladatele Sovětského svazu V. I. Lenina. Asi tehdy nikdo nepředpokládal, že by děti socialistického bloku mohly někdy jazyk využít v praxi, byť i jen při návštěvě spřátelené země.

Požadavky na kvalifikaci učitelů zpřísnil zákon z roku 2004, stát několikrát protáhl lhůtu pro doplnění vzdělání, přidal výjimky a teď politici zvažují, že by jej rovnou zrušili.