Prázdná, volná, svobodná je činnost bez užitku. Třeba prázdniny. To se nic "důležitého" neděje − a proto máme "volno". Je-li pokoj bez užitku, je-li neobsazený, je "zimmer frei", je svobodným (frei), (s)volným pokojem. Celý život děláme cosi k nějakému (většinou cizímu) užitku. Dělání na cizím užitku se nazývá práce, zaměstnání − neb nás někdo zaměstnává, říká nám, co dělat a čím se trápit. Člověk je svobodný v momentě, kdy mu nikdo neříká, co má dělat a jaký má být. A právě v těchto momentech často nevíme, co dělat.

V debatách o digitalizaci a nových technologiích se mezi ekonomy často vynořuje myšlenka, že technologie brzy buď částečně, nebo zcela vytlačí lidskou práci, přinejmenším tu úmornou část.

Lidská práce (pro ekonomy strana nabídky "homo economicus") se časem stane buď zcela redundantní (jako koňská práce, koně jsou dnes pohříchu chováni jen pro hry a zábavu), nebo projde tak dramatickou proměnou, že bude k nerozeznání od zábavy.