Skupina českých vědců, kteří se pod značkou CzechGlobe věnují sledování oxidu uhličitého a změnám v naší atmosféře, zaznamenala významný úspěch i v cizině. Jejich projekt budování měřicích stanic, které budou sledovat schopnost pralesa vázat oxid uhličitý, nyní dostal podporu od panamské vlády, před časem uspěl podobně i ve Vietnamu. V přípravě je i obdobná stanice v Ghaně.

"Ředitel je právě v Panamě, kde dojednává detaily projektu, na které už panamská vláda vyčlenila milion dolarů," uvedl výkonný ředitel Ústavu výzkumu globální změny Dalibor Janouš. Za panamské peníze by se měla ještě letos začít stavět výzkumná stanice s měřicí věží, která bude dlouhodobě sledovat schopnosti pralesa poutat CO2 z atmosféry a snižovat tak lidskou produkci skleníkového plynu. "Věž musí být vyšší než okolní stromy, přístroje budou nad porostem dvacetkrát za vteřinu snímat toky CO2 a vodních par. My pak zjistíme, zda prales více oxidu uhličitého ve dne odebírá nebo v noci vydává," uvedl Janouš.

V Brně nyní ústav, patřící Akademii věd, školí ze všech tří zemí doktorandy, kteří budou přístroje, většinou dodané českou stranou, obsluhovat a celý projekt ve své zemi řídit. Náklady ústavu na rozběh jedné stanice vyčíslil Janouš na tři miliony korun, po spuštění ve Vietnamu a Ghaně by tak měly zůstat pod deseti miliony. "Získáme však za to unikátní výsledky, kontrolu nad vyhodnocováním si ponecháme," řekl.

Pro ghanskou stanici se teprve na základě meteorologických měření definitivní místo vybírá, ve Vietnamu bude umístěna v deltě řeky Mekong v mangrovníkovém pralese, panamská je v deštném pralese, dá se říci za humny hlavního města Ciudad de Panamá, v ochranném pásmu Panamského průplavu.

Ústav, který vznikl postupným rozrůstáním původně úzké skupiny vědců, má nyní 250 pracovníků a roční rozpočet zhruba 200 milionů korun. V celé střední a východní Evropě je výjimečným zařízením patřícím mezi Evropská centra excelence, což jsou špičková vědecká střediska podporovaná Evropskou unií. Vede a koordinuje podobné projekty, které ve východní Evropě probíhají.

Hlavní sídlo má v Brně, pobočky nebo terénní pracoviště, kterých je zhruba dvacet, například v Českých Budějovicích, Třeboni, Křešíně u Pacova, Domanínku v Bystřici nad Pernštejnem, Štítné či v Lanžhotě. Většinu peněz získává ústav ze státního rozpočtu, zejména z různých grantů a programů. Evropská unie dává ústavu zhruba sedm procent rozpočtu ročně, pět procent získává centrum vlastními zakázkami a smluvním výzkumem.

Činnost ústavu lze využívat i prostřednictvím internetu. Na webu klimatickazmena.cz se může každý podívat na dlouhodobé výhledy vývoje klimatu v Česku. K dispozici jsou například údaje o průměrných teplotách a počtu tropických dnů v každém městě či obci až do roku 2090. Na stránkách www.intersucho.cz ústav denně aktualizuje předpověď sucha pro následujících deset dní na mapách s rozlišením 500 × 500 metrů. Základní data získávají vědci z Českého hydrometeorologického ústavu. Používají i data družicová, hlášení lidí přímo z terénu a údaje například o půdní vlhkosti vypočítávají vlastním modelem. Užívá je dnes už asi 20 tisíc zemědělců.

Tématu boje českých vědců proti globálnímu oteplování se věnuje Panorama v úterních Hospodářských novinách.