Ten argument se čas od času objevuje znovu a znovu: proč by lidé pracující v Česku, Slovensku či Polsku v moderních továrnách zahraničních koncernů neměli mít srovnatelné příjmy s kolegy stejných firem v západní Evropě? Nejnověji se o něm debatuje v souvislosti se stávkou ve slovenském Volkswagenu. Když se v Bratislavě dělají špičkové modely, které koncernu přinášejí nejvyšší zisky, tak by podle odborářů místní měli mít i špičkové platy − a to i ve srovnání se zaměstnanci v mateřském Wolfsburgu.

rusnok: česko je připraveno na přijetí eura, je potřeba jen přiblížit platy západu

To, že stávkující podpořil i slovenský premiér Robert Fico za použití stejného argumentu, rozšířilo politický rozměr celé protestní akce. Odborářský protest je výrazem nespokojenosti a frustrace obyvatel východních členských zemí Evropské unie, kterým se nedaří přiblížit v příjmech a životním standardu západním zemím − a především Německu, jež se už v prohlášeních porevolučních politiků v roce 1989 stalo vzorem a cílem.

Různé ukazatele, jako je třeba Catch Up Index sestavovaný bulharským think-tankem Open Society Institute, ukazují, že postkomunističtí členové EU většinou dohánějí své západní partnery a že třeba pracovní náklady (hlavně mzdy) rostou rychleji ve východní než v západní části unie.

Cíl po roce 1989: rychlé zlepšení života

Ve voličích ve střední Evropě zároveň roste něco, co sloupkař agentury Bloomberg Leonid Bershidsky nazval "koloniálním komplexem" − tedy pocit, že jsou jen využíváni jako levná pracovní síla západními koncerny, že se jejich život nemění k lepšímu a že si zaslouží důstojnější zacházení. A protože politika je především o emocích, dostali se v Maďarsku a Polsku k moci v posledních letech hlavně na základě tohoto pocitu nacionalističtí konzervativci, na Slovensku zasedli do parlamentu fašisté a v Česku roste podpora populistů.

Součástí onoho koloniálního komplexu je pocit, že Evropská unie diktuje podmínky a změny zákonů svým menším a chudším členům. Přitom ale nejde v první řadě třeba o velikost členské země, ale o její aktivitu a přístup k Evropě. Například hlavní ekonomický diplomat EU Thomas Wieser v rozhovoru HN řekl, že o vlivu země v eurozóně nerozhoduje velikost ani síla ekonomiky, ale schopnosti politiků prosazovat své názory. Za velkou část frustrace domácích voličů si tedy čeští, polští či slovenští politici mohou sami.

zaměstnanci vw na slovensku stávkují, chtějí vyšší mzdy, průměrně mají 47 tisíc

Východní členové se otevřeli západním investicím a radám, protože neměli jiná východiska, pokud chtěli lidem nabídnout lepší život v demokracii a tržní ekonomice, která pozvedne jejich životní standard. Pomocí různých pobídek byli lákáni investoři, mhouřily se oči nad věcmi typu nebezpečné půjčky v eurech, jen aby se zvýšil materiální standard. Nabídka levné práce jako základní rozvojový model byla nevyhnutelná, protože jedině tak se dalo relativně rychle voličům − trpícím třeba na Slovensku či Polsku dlouhodobou strukturální nezaměstnaností − nabídnout zlepšení jejich situace.

Na krok číslo dvě, tedy vylepšení školství, vědy a výzkumu a zvýšení přidané hodnoty v domácí ekonomice, nezbyl čas, prostor a chuť. Přišla totiž finanční krize, která otřásla důvěrou v udržitelnost rychlého ekonomického růstu, v evropskou integraci, v demokratické instituce, například v pomalé, neefektivní soudnictví.

Zbývá vám ještě 10 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se