Skoro všem zaměstnancům slibují sociální demokraté vyšší čisté příjmy, jen se musí najít 20 miliard. Lákadlo, které obsahuje čerstvě schválený předvolební program strany, mají zaplatit banky a velké firmy. ČSSD znovu vytáhla zvláštní bankovní daň a přichází i s progresivním zdaněním podniků − daně hodlají sociální demokraté zvýšit těm nejziskovějším.

Babišova vize česka: méně poslanců a bez senátu

Bankovní daň by dvacetimiliardovou rozpočtovou díru měla zalátat více než z poloviny, částkou kolem 11 miliard. Dalších šest miliard má vynést vyšší zdanění firem. Zbývající peníze chce ČSSD zajistit například z dědické a darovací daně pro bohatší lidi.

Bankovní daň by jednotlivé finanční domy odváděly podle toho, jak vysoká aktiva mají. Takže například ČSOB by se spolu se třemi dalšími největšími tuzemskými bankami dostala do pásma s nejvyšší sazbou této daně a do státního rozpočtu by musela poslat 0,3 procenta ze svých celkových aktiv. Za loňský rok to vychází na více než tři miliardy korun.

Kromě toho by se většina českých bank dostala i do nejvyššího pásma progresivního zdanění firem. Místo dosavadních 19 procent už by platily 24 procent z hrubého zisku, což je u největších bank rozdíl v řádu stovek milionů až jednotek miliard.

Zdanění firem podle ČSSD

Zvýšená daň z příjmu by dopadla i na ostatní podniky a koncerny s ročním ziskem přes 100 milionů, tedy například ČEZ, Agrofert nebo mobilní operátory. Podle propočtů ČSSD by se týkala asi 600 firem.

Hlavním autorem návrhů je ekonom ČSSD Michal Pícl. Právě on vyvolal ostrou kritiku v únoru, když poprvé představil daňový balíček. Většinu pozornosti ale tehdy strhl nápad, aby se při zavedení progresivní daně u fyzických osob vztahovala vyšší sazba už na platy od 40 tisíc korun.

Pícl si za návrhy na vyšší zdanění velkých firem a bank stojí, podle něj přesune břemeno z nejohroženějších skupin na ty nejbohatší. "ČSSD má jako jediná strana daňový program, který je rozpočtově neutrální. Lidem a podnikům snížíme daňové zatížení a výpadek dorovnáme vyšším zdaněním nejbohatších společně se zavedením bankovní daně," uvedl Pícl na dotaz HN. Dodal, že na jiné firmy než banky zatím ČSSD tyto takzvané sektorové daně uvalit nehodlá.

Návrh ČSSD na sektorovou daň pro banky vychází z rakouské inspirace. Zvláštní zdanění bank zavedlo v minulosti také Slovensko, Polsko nebo Maďarsko. Tamní bankovní asociace i mnozí ekonomové je ale označují za nesystémové opatření, zaměřené na jedno odvětví.

Už při prvním představení daňových návrhů před několika měsíci narazili sociální demokraté na nepochopení. "Celkový národohospodářský efekt je ve výsledku nejistý a spíše negativní, a to včetně dopadů na státní rozpočet," prohlásil například výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek. Proti zavedení bankovní daně se v březnu vyslovila i Česká národní banka. Její názor se podle mluvčího Marka Zemana od té doby nezměnil. "Jedná se o návrh jedné politické strany. Český bankovní sektor je zdravý a stabilní," řekl.

Podle některých ekonomů ale může sektorová daň dávat smysl. "Většina bankovního sektoru neplatí daň z přidané hodnoty, protože na bankovní služby se DPH nevztahuje," zdůraznil Petr Jánský z Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. I on ale nabádá k opatrnosti: "V některých zemích vidíme, že bankovní daň může mít nezamýšlené dopady." Například v Polsku nebo Maďarsku se sektorová daň dávala do souvislosti s jejich sníženým ratingem, který určuje finanční stabilitu dané země.

Častá výtka, že banky kvůli vyšším daním zdraží služby pro klienty, je podle Pícla lichá. "S možným přenesením daně na klienty by si měl poradit konkurenční boj. Dnes je na českém trhu velké množství bank a zahraničních poboček bank, je zde velká konkurence. Ty malé jsou znevýhodněny oproti velkým. Proto se navrhuje progrese čili podpora snížení koncentrace trhu," argumentoval Pícl.

Bankovní daň ČSSD navrhovala už před vstupem do současné vládní koalice, narazila však na odpor hlavně u hnutí ANO. Právě jeho vysoký náskok ve volebních preferencích přiměl sociální demokraty k tomu, aby vedení předvolebního boje svěřili ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi, zatímco premiér Bohuslav Sobotka odstoupil z předsednické funkce.