Není překvapením, že téměř každý chce stát na prahu revoluce na správné straně vlny a svézt se s ní k lepším zítřkům. Nyní začínáme tušit, že se jedna taková revoluce před námi odehrává. Blockchain, bitcoin, decentralizace, kryptoměny… Skoro se zdá, že člověk nemůže udělat chybu, když zainvestuje peníze do nových blockchainových projektů nebo alespoň věnuje čas jejich studiu.

Bohužel, není zlato všechno, co se digitálně třpytí. Blockchain, který přišel na svět spolu s bitcoinem v roce 2009, byl přirozenou odpovědí na problémy předchozích digitálních měn. Ty byly centralizované a často končily v rukou úřadů nebo je vykradli samotní tvůrci. Zavedení nové technologie tak dalo bitcoinu konkurenční výhodu. Některé projekty ale tuto výhodu nemají a jsou rizikem, na které je nutné si dát pozor. Tváří se jako hrdinové, ale v tom lepším případě jsou to jen obyčejní kolemjdoucí, v tom horším loupežníci.

Jako vždy i v případě blockchainu se objevují projekty, které si na tuto technologii hrají, ale ve skutečnosti jí nejsou a pouze vybírají peníze. Typicky požadují nákup "balíčků", za které dostanete digitální mince, ty však poté nemůžete nikde prodat. Tyto projekty se legálně kryjí tím, že nabízí vzdělávání. Za desítky tisíc korun si koupíte pár bezcenných dokumentů stažených z internetu.

Druhým falešným hrdinou jsou projekty, které blockchain využívají, ale jejich jediným cílem je pouze rychlé zbohatnutí tvůrců. Poznat takový projekt je už obtížnější, ale princip je jednoduchý. Obvykle je vydáno velké množství jednotek reprezentujících daný projekt, například deset miliard, a ty jsou nabídnuty na trhu. První jednotka se prodá za dvě koruny a tržní hodnota projektu vystřelí na dvacet miliard. Obrovská hodnota a mnohonásobný růst přilákají zájemce a těm tvůrci projektu začnou rozprodávat své jednotky. A tak za dvě koruny vydělají miliony.

Nakonec i projekty, kde jsou jednotky uvolňovány postupně podle předem daného klíče a kde tvůrci nemají nad vývojem větší kontrolu než kdokoliv jiný, mohou postrádat hlubší fundament pro budoucí růst. Blockchain je pro ně jen způsob, jak na sebe upozornit.

Do budoucna asi nebudeme chtít svěřovat moc nad penězi centrální instituci a kryptoměny tak mají velkou šanci. Třetí svět nutně potřebuje katastry, aby mohli lidé snadno prodávat a nakupovat domy a pozemky. Zároveň ale nechtějí mít správu těchto dat v rukou diktátorů, což jim blockchain umožní. Na revoluci čeká například i správa duševního vlastnictví. Řada projektů ale neodpovídá na problémy současného světa, pouze chce jít s dobou. A co hůř, někteří chtějí nadšenou veřejnost jen obrat o peníze.