Doba je nyní "měnově uvolněná", a to napříč vyspělými ekonomikami. Tento téměř měnověpolitický kartel vede i k některým paradoxním situacím. Investoři například i při špatných zprávách a přetrvávající nejistotě neprodávají akcie ani komerční či jiné nemovitosti, jak bychom mohli předpokládat. Nemají totiž své peníze kam jinam dát.

I proto nyní vidíme na finančních trzích nízkou míru kolísavosti, kdy kupříkladu "index strachu" VIX padá k hodnotám z počátku roku 2007. Současná nízká rozkolísanost na druhou stranu předznamenává její o dost vyšší úroveň v blízké budoucnosti, protože chování finančních trhů má tendenci se vracet ke svému průměru.

Větší výkyvy mohou na trhy přijít i prostřednictvím rozdílných očekávaní ohledně růstu úrokových měr. Většina analytiků odhaduje celkově až osm zvýšení základní úrokové sazby Fedu, každé o 25 bazických bodů, až k "rovnovážným" třem procentům na konci roku 2019.

Co se týče rychlosti zvyšování, ale očekávání nemusí odpovídat realitě. Spekulace na chování centrálních bank všude ve světě budou nepochybně trhy rozkolísávat. Předpokládané zvyšování ceny peněz navíc rozproudí pohyby mezi jednotlivými aktivy a udělá investory opět o něco citlivějšími vůči různým ekonomickým informacím.